Mořskou nemoc jsem zažil na malém člunu v Thajsku a pomalé houpání jsem cítil i na Queen Mary 2, takže vím, jak dokáže zkazit dovolenou. Pomáhá postupovat krok za krokem podle tipů v tomto článku. Riziko závisí na oblasti i na počasí, proto se před plavbou podívejte na předpověď a stav moře.
Obsah článku2 kapitolySkrýtZobrazit
Mořská nemoc na výletní lodi může pokazit celou dovolenou. Pokud čtete tento článek, nejspíš vás právě trápí. Upřímně s vámi soucítím. Zažil jsem ji také, i když ne na výletní lodi, ale na malém člunu v Thajsku. Ještě několik dní poté, co jsem vystoupil na břeh, jsem měl pocit, že se se mnou točí celý svět. Žádné velké vlny to nebyly, ale moje tělo si to stejně vyložilo po svém.
Mořská nemoc na výletní lodi: co dělat a jak ji zvládnout
Když jsem v Thajsku vystoupil na břeh, svět se mi ještě tři dny houpal. Myslel jsem, že to byla jednorázová záležitost, dokud jsem nenastoupil na Queen Mary 2, tu obrovskou výletní loď, která přeplouvá Atlantik z anglického Southamptonu do New Yorku. Sedm dní na oceánu, po trase Titanicu. Loď má stabilizátory a váží jako několik Eiffelových věží, ale ty pomalé, dlouhé pohyby se stejně nedaly ignorovat.
- Tip od Milana Přečtěte si, jaké to je přeplout Atlantský oceán na palubě Queen Mary 2 ve stylu Titanicu.
Proč vzniká mořská nemoc na výletní lodi a jaké má příznaky
Mořská nemoc je zvláštní věc. Nevzniká proto, že je vám „zle“, ale proto, že se váš mozek hádá s tělem. Uši cítí pohyb, ale oči ho nevidí, třeba když jste v kajutě. Mozek zpanikaří a výsledkem je nevolnost, únava, někdy i zvracení. Dobrá zpráva? Dá se s tím bojovat. Špatná? Jen částečně.
Krok za krokem: jak zmírnit mořskou nemoc na výletní lodi
- Dívejte se na horizont, ten „stabilizuje“ mozek.
- Nečtěte knihy a nedívejte se na displeje.
- Dejte si zázvorový čaj.
- Vyhněte se těžkým jídlům.
- Trávte čas venku na palubě, na čerstvém vzduchu.
- Vezměte si Kinedryl.
- Pijte hodně vody.

Co na mořskou nemoc pomáhá nejvíc a kde to na lodi houpe nejméně
Mně nejvíc pomáhá být venku a dívat se na horizont. Horizont je stabilní, pevný bod, který vašemu mozku vysvětlí, co se děje. Hned potom záleží na tom, kde na lodi jste. Vlny je nejméně cítit uprostřed lodi, na nižších palubách. Vyhněte se přídi (přední části) i samotné zádi, tam to houpe nejvíc. Pokud si vybíráte kajutu na výletní lodi, toto jediné rozhodnutí vám může zachránit dovolenou.
Další věc: rozhodně nečtěte a nescrollujte v mobilu. Když je vám zle, odložte telefon a soustřeďte se na okolí. Mně hodně pomáhá zázvor, ať už v podobě bonbonů, čaje, nebo kapslí. Je přírodní a často stačí, aby se mi ulevilo. Když nic nepomáhá, přichází na řadu Kinedryl. Funguje spolehlivě, jen vás dokáže trochu uspat. Ideální je na delší plavby, kdy si můžete dovolit vypnout.
Kinedryl nejlépe působí preventivně. Podle příbalového letáku si ho dospělý vezme zhruba 60 minut před začátkem plavby. Způsobuje ospalost, proto ho nekombinujte s alkoholem a před užitím si přečtěte leták nebo se poraďte s lékárníkem.
Pokud jde o jídlo, vyhněte se všemu mastnému a těžkému. Váš žaludek má i tak dost práce. Nejlépe fungují banán, suchary a rýže. A hlavně hodně vody. Dehydratace může celý stav ještě zhoršit. Alkohol si také nechte na večer, až vám bude lépe. Kombinovat houpající se palubu s vínem je jako hrát ruskou ruletu. Přečtěte si také, jak se měří čas na zaoceánské plavbě.
Na kterém moři se mořská nemoc vyskytuje nejčastěji?
Mořská nemoc se nejčastěji objevuje v oblastech, kde jsou podmínky na moři méně stabilní, hlavně tam, kde se střídají silné vlny, větry a proudy. Kvůli nim se loď pohybuje tak, že to může vyvolat nevolnost. Jedním z takových míst je Severní moře, kde silné větry a prudké proudy rozbouří vodu. Oblast je známá častými změnami počasí, které ještě zesilují nepříjemné pohyby lodi a cestujícím mohou přivodit nevolnost.

Častěji se mořská nemoc objevuje i v severním Atlantiku, hlavně mezi Evropou a Severní Amerikou. Setkávají se tu různé oceánské proudy, které vytvářejí silné vlny, a tím loď víc rozhoupávají. Pokud se tudy plavíte během bouře nebo když jsou vlny vyšší než obvykle, riziko mořské nemoci výrazně stoupá.
Podobně je na tom Drakeův průliv mezi Jižní Amerikou a Antarktidou, který patří k nejrozbouřenějším místům na světě. Mísící se proudy, silné větry a pohyb ledovců způsobují, že to při plavbě průlivem často pořádně houpe, hlavně v zimních měsících, kdy jsou vlny nejvyšší. Průliv je známý tím, že i u zkušených námořníků vyvolává silnou nevolnost a mořskou nemoc.
Biskajský záliv mezi severním pobřežím Španělska a západní Francií je další oblastí, kde jsou podmínky na moři často nepříznivé. Záliv je známý vysokými vlnami a silnými větry od Atlantiku. Silné proudy a změny počasí navíc dokážou loď pořádně rozhoupat, a to zvyšuje pravděpodobnost mořské nemoci.


V Karibiku a ve Středozemním moři bývá sice často klidněji, ale i tady se občas přeženou bouře, při kterých vlny rychle rostou. Pokud se plavíte v období hurikánů nebo bouří, může být mořská nemoc výrazně pravděpodobnější. Karibské moře je navíc známé silnými proudy, které mohou ovlivnit pohyb lodi a vyvolat pocit nevolnosti.
Riziko mořské nemoci tedy nezávisí jen na samotné oblasti, ale i na aktuálním počasí a oceánských proudech. Proto je důležité před plavbou zjistit předpověď počasí a stav moře, abyste se co nejlépe připravili na případné nepříjemnosti během cesty.
Cestujte!
Milan Bez Mapy
Napište ji do komentáře. Pomůže i dalším, kteří se sem chystají.





