Baku je jedno z nejčistších měst, jaká jsem kdy viděl. S Tokiem se měřit nemůže, ale na rozdíl od Bratislavy, kde bydlím, nebo Vídně jsem tu na zemi neviděl ani papírek. Zvládnete ho za prodloužený víkend, mně stačily tři dny. Příště bych zase bydlel blízko metra, protože zácpy jsou tu horší, než byste čekali.
- Jak se tam dostat
- letecky na letiště Hejdara Alijeva (GYD), přímo z několika evropských měst nebo s přestupem v Istanbulu, Dubaji či Dauhá
- Vízum
- e-vízum online na evisa.gov.az, pokud je vaše země na seznamu; mě stálo 30 dolarů a přišlo do 3 dnů
- Na letišti
- online check-in nestačí, doklady kontrolují u přepážky
- Kolik dní
- 3, z toho 1 den s řidičem mimo město
- Po městě
- metro 0,40 € za jízdu, přes den velké zácpy
- Peníze
- kartou skoro všude, 10 % za obsluhu je už na účtu
Obsah článku10 kapitolSkrýtZobrazit
- 01Jak se dostat do Baku: přímé lety a přestupy
- 02Víza do Ázerbájdžánu: jak jsem vyřídil e-vízum online
- Proč při letu do Baku nestačí online check-in v mobilu
- 03Kde se ubytovat v Baku a jak se pohybovat po městě
- Proč bych si v Ázerbájdžánu nepůjčil auto
- 04Jak platit v Baku a kdy budete potřebovat hotovost
- Internet v Baku a kde nebudete mít signál
- 05Proč je Baku tak moderní a čisté
- 06Co vidět v Baku za tři dny podle Milana Bez Mapy
- Staré město v Baku a Palác širvanšáhů
- Šťáva z granátového jablka, kterou v Baku lisují na každém rohu
- Malé Benátky a procházka po bulváru u Kaspického moře
- Muzeum koberců v Baku v budově ve tvaru srolovaného koberce
- Lanovka k Flame Towers a západ slunce nad Baku
- Výlet z Baku do Gobustanu ke skalním kresbám UNESCO
- Proč je bahno v bahenních sopkách v Ázerbájdžánu studené
- Yanar Dag, hora u Baku, která hoří bez přestávky
- Botanická zahrada v Baku a stezka v korunách stromů
- Centrum Hejdara Alijeva, které navrhla Zaha Hadidová
- Západ slunce na bulváru před odletem z Baku
- 07Co ochutnat v Baku, kde se dobře najíst a jaká je ázerbájdžánská kuchyně
- 08Je Baku bezpečné? Bezpečnost a kriminalita v Ázerbájdžánu
- 09Itinerář Baku na 3 dny v kostce
- 10Z Baku do Tbilisi a dál na Kavkaz
Co vidět v Baku? Stojím na vyhlídce u Flame Towers. Nad Kaspickým mořem zapadá slunce a dole na bulváru se auta šinou krokem. Poprvé jsem tu byl před jedenácti lety a kvůli vízu jsem tehdy musel dvakrát na velvyslanectví do Vídně. Tentokrát jsem letěl přímo z Bratislavy a se mnou i máma, která tu slavila narozeniny.


Poprvé jsem přijel o Velikonocích 2015. Čekal jsem unavené postsovětské město a místo toho jsem uviděl malou Dubaj. Od té doby se Baku změnilo ještě víc. Tehdy nebylo tak moderní ani tak prosklené. Dnes mě fascinuje, jak přirozeně tu spojují skleněnou architekturu se starými domy. Jako vystudovaného krajinného architekta mě to baví o to víc, protože nic nebije do očí a všechno k sobě ladí. V článku najdete přesně ten itinerář, který jsme s mámou prošli, i s cenami, časy a chybou, které se můžete vyhnout.
Jak se dostat do Baku: přímé lety a přestupy
Na mezinárodní letiště Hejdara Alijeva (GYD) v Baku vedou přímé lety z Londýna, Paříže, Frankfurtu, Vídně, Budapešti a dalších evropských měst. Létají sem mimo jiné Azerbaijan Airlines, Lufthansa a Wizz Air. Pokud z vašeho města přímý let nevede, můžete přestoupit v Istanbulu, Dubaji nebo Dauhá. Odtud do Baku létají například Turkish Airlines, Pegasus, flydubai nebo Qatar Airways.
Tip od Milana Ubytování vám doporučuji řešit co nejdřív, pokoje v dobré lokalitě za rozumnou cenu mizí jako první. Tady najdete nabídky ubytování v okolí platné dnes.
Já jsem letěl přímo z Bratislavy s Wizz Air a let trval asi čtyři hodiny. Odlétali jsme ve středu v rozumnou hodinu, takže žádné vstávání ve tři ráno. Čas v Baku je ale oproti středoevropskému o tři hodiny napřed (v létě o dvě), takže jsme přistáli až kolem deváté nebo desáté večer. Pasová kontrola po příletu byla jednoduchá, nikdo se na nic neptal.
Zpáteční let odlétá v sobotu pozdě večer. Na letiště jsme vyráželi až kolem sedmé večer, takže jsme měli celý čtvrtek, celý pátek i většinu soboty. Podle toho je postavený i můj itinerář níže. Bolt z centra na letiště stál zhruba 10 eur.
Cestu jsem podnikl ve spolupráci s Letištěm Bratislava, Wizz Air a Velvyslanectvím Slovenské republiky v Baku. Před odletem jsme s mámou využili letištní salonek v Bratislavě. Jak hodnotím Wizz Air dlouhodobě, píšu v článku o zkušenostech s Wizz Air.

Víza do Ázerbájdžánu: jak jsem vyřídil e-vízum online
Před jedenácti lety jsem musel jet na velvyslanectví do Vídně dvakrát: jednou se žádostí, podruhé pro pas. Dnes se vízum vyřizuje online na oficiálním webu evisa.gov.az. Elektronické vízum dostanou občané zemí, které jsou na tamním seznamu, takže si nejdřív ověřte, jestli je na něm i ta vaše. Formulář byl jednoduchý. Vyplnil jsem údaje z pasu a termín cesty, nahrál fotku a napsal adresu hotelu.
Vízum mi přišlo e-mailem do tří dnů a stálo mě 30 dolarů. Státní poplatek je 20 dolarů, zbytek je servisní poplatek. S vízem můžete zůstat až 30 dní a pas musí platit ještě aspoň tři měsíce po skončení platnosti víza. Web nabízí i expresní vyřízení za vyšší poplatek. Pozor na zprostředkovatele, některé weby si za totéž řeknou i o 60 eur. Pro mě je to největší změna oproti první návštěvě.
Proč při letu do Baku nestačí online check-in v mobilu
Tohle bych býval rád věděl předem. Do Ázerbájdžánu potřebujete vízum a cestovní pas, a proto online check-in v mobilu nestačí. Doklady vám musí zkontrolovat u přepážky na letišti. V Bratislavě se před ní stálo klidně půl až tři čtvrtě hodiny.
- Tip od Milana Pokud poletíte s Wizz Air, přikupte si k letence Wizz Priority. Cestující s Priority totiž mají na kontrolu dokladů vlastní frontu. S mámou jsme to měli vyřízené za dvě minuty. V Baku ale při zpátečním letu samostatnou frontu pro Priority neměli, proto jsem tam dorazil s časovou rezervou.
Kde se ubytovat v Baku a jak se pohybovat po městě
Bydleli jsme v hotelu The Landmark, který má pěkné výhledy na celé město. Do centra to bylo dvacet minut pěšky po promenádě a hned u hotelu je i stanice metra. O víkendu se snídaně podávaly formou bufetu a byly výborné. Ve všední dny byly à la carte, ty mi přišly slabší a moc mi nechutnaly.


Důležitější než konkrétní hotel je ale poloha. Ubytování v Baku bych hledal co nejblíž metru. Taxíky jsou tu velmi levné a přes Bolt se dostanete všude, i z letiště. Problém je jinde. Baku má obrovské zácpy a auta se centrem šinou krokem skoro kdykoli přes den.
Proto jsem nejraději jezdil metrem. Jedna jízda stojí zhruba 40 centů a u turniketu jsem jen přiložil platební kartu nebo mobil. Žádná speciální karta, žádné hledání automatu. Metro je navíc velmi čisté.
Na cesty za město se vám bude hodit řidič nebo organizovaný výlet. Gobustan, bahenní sopky a Yanar Dag leží mimo Baku a veřejnou dopravou byste je za jeden den nestihli. Řidiče vám doporučí na recepci hotelu, případně si celý výlet můžete zarezervovat přes GetYourGuide.
Proč bych si v Ázerbájdžánu nepůjčil auto
Půjčovat si auto v Ázerbájdžánu nedoporučuji. Řízení je tu komplikované a místní jezdí opravdu šíleně. Mimo město jsem navíc viděl hodně policejních kontrol, proto musíte mít pas pořád u sebe. S řidičem jsme si výlet užili mnohem klidněji. Pokud vás zajímá, kde na světě se řídí nejhůř, psal jsem o tom v článku o zemích s nejhoršími řidiči na světě.
Jak platit v Baku a kdy budete potřebovat hotovost
Kartou jsem v Baku zaplatil skoro všude, i za šťávu z pouličního stánku ve starém městě. Hotovost jsem za celý pobyt potřeboval jen jednou, a to v botanické zahradě. Právě tam jsme kvůli tomu o něco přišli, víc píšu níže. Pro představu: 10 manatů bylo zhruba 5 eur.
Vstupné do muzeí a památek je v Baku velmi levné. Restaurace mě ale překvapily, ceny v nich jsou podobné, jako jsem zvyklý doma ve střední Evropě. V restauracích se k účtu automaticky připočítává 10 % za obsluhu, takže spropitné navíc dávat nemusíte. Jak platit kartou v cizí měně co nejvýhodněji, vysvětluji v článku jak platit kartou v zahraničí.
Internet v Baku a kde nebudete mít signál
Ázerbájdžán není v EU, takže roaming z domova může být drahý. V Baku jsem používal eSIM od Airalo a fungovala bez problémů. U Gobustanu a bahenních sopek ale nebyl signál vůbec, proto si mapy před výletem stahuji do mobilu offline.
Proč je Baku tak moderní a čisté
Když se procházíte po Baku, dřív nebo později vás napadne, kde se tu bere tolik peněz na architekturu. Odpověď leží pod zemí. Apšeronský poloostrov, na kterém Baku stojí, skrývá obrovské zásoby ropy a zemního plynu. Kolem roku 1900 se v okolí Baku těžila více než polovina světové ropy. Švédští bratři Robert a Ludvig Nobelové tu založili firmu Branobel a nechali postavit první úspěšný ropný tanker. Podíl v ní měl i Alfred Nobel, ten od Nobelových cen. Ropní baroni si pak za hradbami starého města stavěli honosné domy, a proto centrum Baku působí tak evropsky.

Plyn se tu navíc dostává na povrch sám. Proto hoří hora Yanar Dag, proto jsou tu bahenní sopky a proto se Ázerbájdžánu říká země ohně. I Flame Towers, tři mrakodrapy ve tvaru plamenů, jsou symbolem ohně. Často slýchám, že je to proto, že tu lidé objevili oheň. Není to pravda, důvodem je právě plyn, který prosakuje na povrch. Nejvyšší věž má 182 metrů a v jedné z nich je hotel Fairmont. Peníze z ropy a plynu jsou dnes vidět na čistotě ulic, na muzeu ve tvaru koberce i na budově od Zahy Hadidové. Když jsem to pochopil, celé Baku mi najednou dávalo smysl.
Pár věcí, které mě na Baku zaujaly:
- Baku leží zhruba 28 metrů pod hladinou moře. Je to nejníže položené hlavní město na světě.
- Kaspické moře, na jehož břehu Baku leží, je ve skutečnosti největší jezero na světě.
- Ázerbájdžán je muslimská země, ale liberální. Pivo jsem si v hospodě dal bez problémů a na ulici potkáte ženy se zahalenou hlavou i bez šátku.
- Všude jsme se domluvili anglicky i rusky. Mámu mile překvapilo, že se tu domluví rusky.
Co vidět v Baku za tři dny podle Milana Bez Mapy
Itinerář je postavený tak, abyste nemuseli v zácpách projíždět město křížem krážem. Čtvrtek patřil starému městu a nábřeží, pátek výletu za Baku a sobota modernímu Baku. Západy slunce jsem si vždycky nechával na místa s výhledem. V listopadu slunce zapadá už kolem páté odpoledne, a tak jsem s tím při plánování počítal.
Staré město v Baku a Palác širvanšáhů
První celý den jsme začali ráno ve starém městě. Místní mu říkají Icherisheher a celé je obehnané hradbami. Spolu s Palácem širvanšáhů a Panenskou věží patří od roku 2000 mezi památky UNESCO. Na procházku starým městem jsme potřebovali zhruba dvě hodiny.
Do starého města nejraději jezdím metrem na stanici Icherisheher. Vchod má tvar skleněné pyramidy, která mi připomíná Louvre, a vyjdete z ní přímo u hradeb. Stanice patří k nejstarším v Baku, otevřeli ji už v roce 1967.
Ze dvou hodin ve starém městě jsme asi hodinu strávili v Paláci širvanšáhů. Vstupné bylo nízké a palác bych doporučil i tomu, koho historie moc neláká. Z areálu jsou pěkné výhledy na Flame Towers a je to jedno z nejfotogeničtějších míst v Baku. Kromě toho tu uvidíte staré lázně a pochopíte, jak Baku vypadalo dávno před ropou.


Celé Baku je mimořádně čisté a ve starém městě to platí dvojnásob. Pořádek tu není jen na hlavní ulici, ale i v bočních uličkách. Před jedenácti lety jsem tu pro mámu nesehnal ani obyčejný magnet na lednici. Dnes jsou obchody se suvenýry skoro na každém rohu.
Šťáva z granátového jablka, kterou v Baku lisují na každém rohu
Čerstvou šťávu z granátového jablka bych v Baku ochutnal jako první. Lisují ji na každém rohu a i tu jsem zaplatil kartou. Je ale dobré vědět, že ji neředí vodou. Je to pořádná vitaminová bomba a mámě z ní nebylo nejlépe.
- Tip od Milana Šťávu z granátového jablka jsem pil pomalu a ne nalačno. Nejvíc mi chutnala zředěná vodou.
Malé Benátky a procházka po bulváru u Kaspického moře
Ze starého města jsme se pomalu přesunuli k Malým Benátkám (Little Venice). Je to malá síť kanálů, po kterých se lidé vozí na gondolách. Vypadá to trochu vtipně, ale k Baku to sedí. Hned vedle začíná bulvár, promenáda podél Kaspického moře, kterou otevřeli už v roce 1909. Při první návštěvě jsem na ní strávil nejvíc času. Místní sem chodí na procházky, na rande i na ryby.


Muzeum koberců v Baku v budově ve tvaru srolovaného koberce
Někdo si řekne, že muzeum koberců je nuda. Ázerbájdžán má ale s koberci opravdu dlouhou historii a tradiční tkaní koberců je zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Vstupné stálo 10 manatů na osobu, tedy zhruba 5 eur, a v muzeu jsme strávili asi hodinu. Uvnitř mě nejvíc zaujal nejstarší koberec ze 17. století. Největší zajímavost je ale zvenku. Budova má tvar srolovaného koberce a znovu jsem viděl, jak si tu na architektuře dávají záležet.
Lanovka k Flame Towers a západ slunce nad Baku
Kousek od bulváru jsme nastoupili na pozemní lanovku, která vás za pět minut vyveze nahoru k Flame Towers. Jízdenka stojí zhruba jeden manat. Cestu nahoru jsem si naplánoval na západ slunce. Z vyhlídkové plošiny je výhled na celé město, záliv a Kaspické moře. Na procházku nahoře stačí asi hodina, my jsme zůstali déle kvůli večeři.
Hned u Highland Parku je restaurace Manzara s tradiční ázerbájdžánskou kuchyní. Máma slavila narozeniny, tak jsem ji sem vzal na večeři. Restaurace je vkusně zařízená a jídlo nám chutnalo. Ve dvou jsme tu nechali zhruba 80 eur. Hlavním důvodem k návštěvě je ale výhled při západu slunce.


Flame Towers si všimněte i po setmění. Na fasádách mají LED obrazovky, na kterých se střídají plameny a ázerbájdžánská vlajka. Večer jsme se ještě vrátili do starého města. Hledal jsem trhy nebo pouliční jídlo, ale nic takového jsem nenašel. Staré město se večer tváří spíš butikově, s restauracemi místo grilů na ulici. Možná je to tak dobře.


Výlet z Baku do Gobustanu ke skalním kresbám UNESCO
Celý pátek jsme strávili mimo Baku a na celý den jsme měli řidiče. První zastávkou byl národní park Gobustan, který leží zhruba hodinu cesty jižně od města. Ve skalách jsou tu vyryté kresby staré tisíce let a i Gobustan je na seznamu UNESCO.
Krajina mimo Baku je suchá a rovná, místy jako na Měsíci, a přejezdy jsou dlouhé. S mámou jsme se po Gobustanu procházeli tři čtvrtě hodiny až hodinu a na prohlídku to stačilo. Společná vstupenka na skalní kresby a muzeum dnes vychází zhruba na 15 manatů. Gobustan jsem navštívil už při první cestě v roce 2015.



Proč je bahno v bahenních sopkách v Ázerbájdžánu studené
Z Gobustanu jsme se přesunuli k bahenním sopkám. Tady jsem viděl největší rozdíl oproti první návštěvě před jedenácti lety. Uprostřed pusté krajiny dnes stojí turistický komplex bahenních sopek s futuristickým muzeem, které vypadá jako vesmírná stanice. Mně celé místo připomínalo poušť a budova do té přírody překvapivě sedí.
Muzeum stojí za návštěvu i uvnitř, je velmi dobře zpracované. Vstupné do komplexu stojí zhruba 15 manatů. Pak jsme šli k samotným sopkám, kde je potřeba dávat pozor, kam šlapete. Kdo čeká lávu, bude překvapený. Bahno, které tu vyvěrá, je studené. Na povrch ho netlačí horké magma, ale plyn zpod země. U sopek je i kavárna, takže si tu můžete na chvíli sednout.




Yanar Dag, hora u Baku, která hoří bez přestávky
Den mimo Baku jsme zakončili u Yanar Dag na severu Apšeronského poloostrova. Ze svahu tu uniká zemní plyn a celé to hoří. Kdysi taková místa uctívali zoroastriáni a i odtud pochází přezdívka země ohně. Upřímně, je to spíš milá zajímavost než hlavní atrakce. Nejlépe ale vypadá při západu slunce. Yanar Dag se dá spojit i s chrámem ohně Ateshgah, na oba platí společná vstupenka zhruba za 25 manatů.
Botanická zahrada v Baku a stezka v korunách stromů
V sobotu jsme začali snídaní na terase hotelu, protože bylo krásně. Pak jsme šli do botanické zahrady a ta mě úplně dostala. Je zachovalá, udržovaná a architektonicky zase na vysoké úrovni. Vstupné stálo zhruba euro na osobu.




Největším zážitkem pro mě byla stezka v korunách stromů s výhledem na Flame Towers. Mámě se tu líbilo ze všeho nejvíc. V areálu je i jezero a kavárna s pěkným výhledem.
Jedna věc ale nevyšla. Při koupi vstupenek mě paní u pokladny neupozornila, že oranžérie a skleník se platí zvlášť. Příplatek byl jen euro, ale dozvěděli jsme se o něm až u vstupu do skleníku. Tam se nedalo platit kartou a hotovost jsme u sebe neměli. Pokladna je mimo areál a všude visí upozornění, že když jednou odejdete, zpátky vás nepustí. Skleník jsme proto neviděli.
- Tip od Milana Do botanické zahrady bych si vzal pár manatů v hotovosti. Bylo to jediné místo v Baku, kde jsem ji potřeboval, a právě tady mi chyběla.
Centrum Hejdara Alijeva, které navrhla Zaha Hadidová
Z botanické zahrady jsme jeli Uberem k Centru Hejdara Alijeva. Je to bílá budova bez jediného rovného rohu a pro mě nejkrásnější stavba v Baku. Navrhla ji Zaha Hadidová, jejíž studio stojí i za Sky Parkem v Bratislavě, kde bydlím. Vstupné pro dospělého je podle aktuálních údajů zhruba 15 manatů.



Centrum otevřeli v roce 2012 a o dva roky později získalo cenu Design of the Year od londýnského Design Museum. Mě jako krajinného architekta nejvíc baví, jak budova plynule přechází do parku. Bílá střecha se zvedá ze země a zase do ní klesá. Když jsem tu byl poprvé o Velikonocích, před budovou stáli obří zajíci. Dnes jsou v parku jiné sochy zvířat a pořád je to moje nejoblíbenější místo v Baku.
Uvnitř jsou různé výstavy. Nás zaujala hlavně výstava tradičních krojů a část o různých oblastech Kavkazu. Rychlejším tempem tu strávíte hodinu až dvě, my jsme zůstali déle. Jedno přiznání: z těch zaoblených tvarů se mi uvnitř chvílemi točila hlava.
Západ slunce na bulváru před odletem z Baku
Do centra jsme jeli zase taxíkem a zase v dlouhé zácpě. Poslední jídlo v Baku jsme si dali v Restaurant Old Garden přímo v centru města. Pec mají venku a vlastní chléb pečou přímo před hosty. Nejvíc mi chutnaly jejich polévky a domácí chléb.
Na západ slunce jsme se dívali z bulváru, odkud jsou vidět mrakodrapy i moře. Kolem sedmé jsme odjížděli na letiště a v noci jsme letěli zpátky do Bratislavy.



Co ochutnat v Baku, kde se dobře najíst a jaká je ázerbájdžánská kuchyně

Ázerbájdžánská kuchyně mě bavila víc, než jsem čekal. Kdybych měl vybrat jídla, která bych v Baku ochutnal jako první, byla by to tato:
- Dušbara je polévka s malými masovými taštičkami. Ocet se do ní přilévá zvlášť a právě díky němu je příjemně kyselá. Mně chutnala nejvíc.
- Dovga je studená jogurtová polévka s bylinkami. Dala si ji máma a chutnala trochu jako tzatziki.
- Küftə bozbaş je polévka s celou bramborou a velkou masovou koulí. Uvnitř koule bylo kyselé ovoce a já myslel, že je to višeň. V klasickém receptu to bývá sušená alyča, tedy kyselá švestka.
- Turşu qovurma plov je ázerbájdžánská rýže s dušeným jehněčím nebo hovězím masem a kaštany. Kaštany v mase pro mě byly největším překvapením.
- Dolma ve vinných listech je na Kavkaze klasika a v Baku mi moc chutnala.
- Qutab jsou tenké placky plněné masem, ideální na rychlý oběd.
Z restaurací bych vybral tři. Manzara u Highland Parku je hlavně o výhledu při západu slunce. V Dukkanu jsme jedli nejlépe. Je to tradiční a trochu nóbl podnik: jako předkrm nám přinesli mísu plnou zeleniny a klasická polévka s octem byla výborná. Restaurant Old Garden v centru je zase ideální na polévky a chléb přímo z pece.


Při první návštěvě jsem chodil i na trh u vlakového nádraží. Je v obrovské hale a ceny byly nižší než v obchodech. Domů jsem si tehdy přivezl šafrán, čaje a ořechy. Tentokrát jsem se tam nedostal, takže nevím, jak to tam vypadá dnes.
Je Baku bezpečné? Bezpečnost a kriminalita v Ázerbájdžánu
Pro mámu to byla první cesta na Kavkaz a Baku ji mile překvapilo. Cítila se tu velmi bezpečně. Sama si všimla, že tu nejsou žádní bezdomovci ani žebrající děti. Potěšilo ji i to, že se všude domluvila rusky.
Pro mě je to největší rozdíl oproti roku 2015. Tehdy před vlakovým nádražím prodávali bezdomovci cigarety, v hale byla tma a anglicky jsem se nedomluvil. Tentokrát mluvili anglicky i rusky všichni, s kým jsme přišli do styku.


Baku není kopcovité město. Centrum, bulvár i staré město leží na rovině a večer jsme se procházeli bez námahy. Na kopec k Flame Towers vás vyveze lanovka a na delší trasy je tu čisté metro. V listopadu jsme navíc měli štěstí na slunečné počasí kolem 15 až 20 °C, což bylo na procházky ideální. O Velikonocích 2015 bylo naopak chladno a od Kaspického moře foukal studený vítr, takže na jaře bych si sbalil teplejší bundu.
Itinerář Baku na 3 dny v kostce
| Den | Program | Čas a ceny |
|---|---|---|
| Středa večer | Přílet kolem 21:00–22:00, přesun do hotelu | Bolt do centra zhruba 10 € |
| Čtvrtek | Staré město a Palác širvanšáhů, šťáva z granátového jablka, Malé Benátky, bulvár, Muzeum koberců, lanovka k Flame Towers, večeře v Manzaře, večerní staré město | Staré město 2 hodiny, muzeum 1 hodina (10 manatů), lanovka 1 manat, večeře pro dva kolem 80 € |
| Pátek | Gobustan, bahenní sopky s muzeem, oběd v Baku, Yanar Dag při západu slunce | Celý den s řidičem, Gobustan zhruba hodinu, bez signálu |
| Sobota | Botanická zahrada, Centrum Hejdara Alijeva, oběd v Restaurant Old Garden, západ slunce na bulváru | Hotovost do skleníku, Centrum Hejdara Alijeva 1–2 hodiny, na letiště kolem 19:00 |
Z Baku do Tbilisi a dál na Kavkaz
Pokud máte víc času, Baku se dá spojit s Gruzií. Při první cestě jsem z Baku do Tbilisi jel nočním vlakem. Dnes bych to udělal jinak. Ázerbájdžán zavřel pozemní hranice na jaře 2020 a uzavření zatím prodloužil do 2. ledna 2027. Cizinci ale mohou ze země odjet po souši. Noční vlak jezdí od května 2026 s novými vozy Stadler. Jízdenky si však podle informací z podzimu 2026 koupí jen občané zemí, které do Ázerbájdžánu nepotřebují víza. Jako Slovák vízum potřebuji, takže vlak pro mě nepřipadá v úvahu. Proto bych do Baku přiletěl, do Gruzie přešel po souši a domů letěl z Tbilisi nebo Kutaisi.
V Gruzii bych začal v hlavním městě, tipy najdete v článku co vidět v Tbilisi. K moři vás to potáhne do Batumi, o kterém píšu v článku co vidět v Batumi.
Cestujte!
Napište ji do komentáře. Pomůže i dalším, kteří se sem chystají.





