Přeskočit na obsah
Cestovatelský blog ze Slovenska. Od roku 2013.
Evropa/Polsko12 min čtení

Návštěva Krakova podle Milana Bez Mapy a tipy, co vidět

Krakov se vyplatí, dejte mu víc než jeden den. Kromě centra, Wawelu a Kazimierze nevynechejte Nowou Hutu, komunistickou čtvrť, která mě překvapila. Moje tipy, co vidět, kde se najíst a kde jsem bydlel.

Nowa Huta, komunistická část Krakova, kam se Krakované báli chodit

Krakov se podle mě vyplatí a určitě mu dejte víc než jeden den. Kromě centra, hradu Wawel a židovské čtvrti Kazimierz nevynechejte Nowou Hutu, komunistickou část města, která mě překvapila. Ze Slovenska je to blízko, takže se sem pohodlně dostanete i autem.

Rychlá faktapodle Milana Bez Mapy
Kolik dní
Víc než jeden den, kromě centra, Wawelu a Kazimierze si nechte čas i na Nowou Hutu
Kde jsem bydlel
Hotel Mercure Krakow Stare Miasto, 3 minuty pěšky od vlakového nádraží a asi 10 minut od centra
Nowa Huta
Komunistická čtvrť, která mě překvapila, projel jsem ji trabantem na výletě s Crazy Guides
Vyhlídkový balon
Ukáže Krakov z výšky asi 200 metrů, základní vstupenka stojí 125 zlotých (2026), v létě je fronta nekonečná
Kazimierz
Hipsterská čtvrť s kavárnami a galeriemi, mně se ale víc líbilo centrum
Na jídlo
V restauraci Klimaty Południa s romantickým nádvořím doporučuji masové kofty s bramborami
Obsah článku4 kapitolySkrýtZobrazit
  1. 01Návštěva Krakova: co vidět a které památky navštívit
  2. Kde se ubytovat v Krakově
  3. Kde se dobře najíst v Krakově: tipy na restaurace
  4. Centrum Krakova: hradby a brány, kostel, hlavní ulice a náměstí
  5. 02Návštěva Krakova podle Milana Bez Mapy
  6. 03Co vidět v Krakově: památky a zajímavosti
  7. Floriánská ulice a kavárna Jama Michalika
  8. Mariánský kostel a oltář Víta Stwosze
  9. Muzeum pod náměstím Rynek v Krakově
  10. Wawel, hrad nad Krakovem, a sbírka tapiserií
  11. Židovská čtvrť Kazimierz
  12. Nowa Huta, komunistická část Krakova, kam se Krakované báli chodit
  13. Socha Lenina v Krakově
  14. Bývalá ocelárna v krakovské Nowé Hutě
  15. 04Návštěva Krakova a tipy od Milana Bez Mapy

Návštěva Krakova? Ani nevím, proč mi to s Krakovem trvalo tak dlouho. Skoro každý mi říkal, že je to krásné město a že ho musím navštívit. Možná mi to trvalo proto, že je Krakov opravdu blízko a pohodlně se sem dostanete z kteréhokoli koutu Slovenska. Možná proto, že jsem neměl s kým jet, nebo prostě proto, že jsem čekal na ten správný okamžik. A ten přišel právě teď.

Tip od Milana Krakov je od Slovenska blízko a pohodlně se sem dostanete i autem. Auto si půjčuji přes Discover Cars, srovnávač cen autopůjčoven, který funguje podobně jako srovnávače letenek.

Tip od Milana Ubytování vám doporučuji řešit co nejdřív, pokoje v dobré lokalitě za rozumnou cenu mizí jako první. Tady najdete nabídky ubytování v okolí platné dnes.

Tip od Milana Letenky, vlakové i autobusové spoje do Krakova můžete porovnat přes Omio.

V tomto článku vám ukážu, co vidět v Krakově, kam jít, kde se zastavit, jaké památky si prohlédnout a kde se dobře najíst. Článek vznikl ve spolupráci s městem Krakov a musím vám říct, že odvedli sakra dobrou práci a ukázali mi z Krakova to nejlepší. Všechno najdete dál v článku.

Když jsem se procházel uličkami historického města se svou průvodkyní, mladou blonďatou Polkou, začala se smát. Zeptal jsem se jí totiž, jak velký je Krakov. Podívala se na mě a řekla, že největší polské město je Varšava a druhé Chicago, haha. Ale vážně, počtem obyvatel je Krakov druhým největším městem v Polsku. Tak jdeme na to.

Kde se ubytovat v Krakově

Ubytování v Krakově není problém. Já jsem bydlel v hotelu Mercure Krakow Stare Miasto. Je to čtyřhvězdičkový hotel na Starém Městě, jen tři minuty pěšky od vlakového nádraží a asi deset minut pěšky od centra a náměstí. Nejvíc se mi tu líbilo velmi stylové zařízení a recepce plná obrazů. Za zmínku stojí také snídaně, které se podávají až do jedenácti (kdybyste se náhodou zdrželi na párty), a fitness centrum. Děkuji za ubytování.

Kde se dobře najíst v Krakově: tipy na restaurace

Krakov je hlavně zážitek pro chuťové pohárky. Netroufnu si tvrdit, která restaurace v Krakově je nejlepší, ale vybral jsem tyto a všechny jsem navštívil. Ke každé vám napíšu, co se mi na ní líbilo nejvíc.

  1. Pod Baranem je kousek od hradu. Vaří zásadně z čerstvých surovin, proto se na jídlo čeká o něco déle. Součástí restaurace je galerie obrazů, což se mi moc líbilo a považuji to za velmi kreativní.
  2. Trattoria La Campana je krásná restaurace s nádvořím v centru Krakova. Má dokonce nějaké michelinské ocenění z roku 2019. Už jen kvůli tomu nádvoří se tu zastavte aspoň na kávu.
  3. Klimaty Południa je další restaurace s velmi romantickým nádvořím, ideální na rande. Doporučuji vám ochutnat jejich masové kofty s bramborami. Mňam.
  4. The Piano Rouge je restaurace na hlavním náměstí. Zajděte dovnitř, je to kabaret.
  5. Kogel Mogel je další restaurace s pěkným nádvořím.

Nejlepší restaurace v Krakově

Trattoria La Campana v Krakově
Trattoria La Campana a její zahrada

Centrum Krakova: hradby a brány, kostel, hlavní ulice a náměstí

Díky obchodním cestám a poloze byl Krakov velmi bohatým městem. Byl jakýmsi středobodem mezi východem a západem a kromě toho se tu těžila sůl. Historické centrum je celé opevněné a dovnitř se dostanete jen branami. Tak fungovala většina středověkých měst. Krakov měl takových bran osm, dodnes se však zachovala jen Floriánská brána.

A je opravdu krásná. Floriánská brána stojí hned naproti kruhové stavbě zvané Barbakán, která je součástí obranného opevnění. Domy v srdci města jsou symetricky uspořádané, což vypovídá o tom, jak stavitelé města přemýšleli. Město bylo moderně a do detailu promyšlené, nevznikalo živelně. Díky tomu se tu dnes snadno zorientujete. Podobně pravidelný plán ulic má i Manhattan v New Yorku. Právě kvůli tomuto uspořádání má město nespočet skrytých nádvoří s kavárnami a restauracemi. Navštivte je všechna.


@milan_bezmapy+249 000 sledujících
Sledujte mě na Instagramu

Co vidět v Krakově: památky a zajímavosti

Floriánská ulice a kavárna Jama Michalika

Jedním z největších lákadel města je hlavní ulice, Floriánská. Vede od Floriánské brány až na hlavní náměstí. Rád bych upozornil hlavně na kavárnu Jama Michalika. Je to jedna z nejznámějších kaváren v Krakově a zajímavá je tím, že nemá okna. Proč? Zařídili ji umělci z někdejšího hnutí Mladé Polsko (Młoda Polska). Okna tu nejsou z prostého důvodu. Když jste umělec a potřebujete tvořit, čekáte na svou múzu a nápady a okno by vás zbytečně rozptylovalo. Potřebujete se soustředit na umění, a ne koukat z okna. Nebo ne? Kromě toho právě v této kavárně vznikl slavný kabaret Zielony Balonik (Zelený balonek). Interiér kavárny je hodně osobitý, navrhovali ho sami umělci.

Prohlídky Krakova a výlety z města najdete tady:

Powered by GetYourGuide

Mariánský kostel a oltář Víta Stwosze

Projděte se uličkami města a všímejte si okolních budov. Krakov je výjimečný tím, že jako jedno z mála měst nebyl za druhé světové války zničen. Díky tomu se tu dnes díváte na původní budovy, které přežily staletí. Když budete při procházce pokračovat dál do centra, nemůžete minout velký kostel, který dominuje celému náměstí. Velký oltář, který v něm stojí, vyřezávali dlouhých dvanáct let a pomáhali při tom i studenti. Je vysoký asi 13 metrů a s otevřenými křídly široký 11 metrů. Celý je zasvěcený Panně Marii a prý na něm stojí přes dvě stě dřevěných soch. Nejvyšší měří 2,7 metru, nejmenší jen patnáct centimetrů.


TIP: Přečtěte si také, co vidět v Gdaňsku na severu Polska.


Vstupní brána do Krakova
Vstupní brána do Krakova
Vstupní brána do Krakova
Vstupní brána do Krakova

Hejnał: každou hodinu se z věže kostela v Krakově ozve trubka

Okna za oltářem jsou původní a malby na nich krásné. Zahleďte se na ně. Každou hodinu otevře v nejvyšší věži kostela okno skutečný člověk a zahraje krátkou melodii. Ať jsou tři hodiny odpoledne, nebo tři ráno. Je to symbol Krakova.

Melodie ale nikdy nezazní celá. Prý proto, že původního trubače, který ji ve věži hrál, brutálně zavraždili střelou do krku. Jestli je to pravda, nikdo neví, ale tradice Krakovu zůstala.

Hlavní ulice Krakova
Hlavní ulice Krakova
Kostel na náměstí v Krakově zevnitř
Kostel na náměstí v Krakově zevnitř

Tradice na náměstí Rynek a vyhlídkový balon

Tradicí je i prodej květin na náměstí Rynek a v prosinci také vánočních ozdob. Na ty se Poláci připravují celý rok. Soutěž o nejkrásnější krakovský betlém (szopka) je tak prestižní, že se na ni místní začínají připravovat už na jaře. Podmínky jsou jasné: ozdoby musí mít prvky krakovské architektury a ty největší bývají vysoké i dva metry. Odměnou pro vítěze je, že jejich výtvory po skončení soutěže vystaví v historickém muzeu města.

Zastavte se i u vyhlídkového balonu na břehu Visly, který vám z výšky 200 metrů (tolik naměřily moje hodinky) ukáže panorama Krakova. VIP vstupenky do přední řady už v nabídce nejsou. V roce 2026 stojí základní vstupenka 125 zlotých a koupit ji můžete i online. Fronta na balon je hlavně v létě nekonečná.

Výlet balonem nad Krakovem
Výlet balonem nad Krakovem

Muzeum pod náměstím Rynek v Krakově

Co je pod náměstím Rynek, vás překvapí ještě víc. Celé náměstí je podkopané a pod pěknou dlažbou najdete rozsáhlé podzemní muzeum Rynek Underground. Zastavil jsem se v něm a dozvěděl se různé perličky, například že se v minulosti na stavbu měst používalo dubové dřevo. Proč? Vydrží dodnes. V muzeu jsou odkryté původní cesty ze středověku a je na nich jasně vidět, že byly zpevněné dubovým dřevem. Hodnota mincí se neurčovala jejich počtem, ale vahou. Když jste měli dvě tenké mince, bohatší byl ten, kdo měl jednu silnější. Náměstí Rynek nad mou hlavou bylo důležitým místem obchodu. Měšťané sem chodili nakupovat zlato, kovy, useň, boty či kůže. Lidi tehdy pohřbívali se svázanýma rukama a nohama. Nevíme proč, možná aby neutekli jako zombie, možná je pohřbili zaživa.

Muzeum začali připravovat v roce 2005 a práce pokračovaly až do roku 2010. Pět let bylo krakovské náměstí rozkopané, což bylo pro místní obyvatele pořádně otravné. V Krakově dnes studuje přes sto tisíc vysokoškoláků.

Hlavní náměstí v Krakově

Hlavní náměstí v Krakově

Hlavní náměstí v Krakově

Wawel, hrad nad Krakovem, a sbírka tapiserií

Wawel, hrad nad městem, je jedno z nejkrásnějších míst, která jsem v Krakově viděl. První, co mi padlo do oka, byl krásný park a zahrada, ve které jezdila robotická sekačka. Pokrok nezastavíš, haha. Zlatá kupole Zikmundovy kaple, která září už zdaleka, je opravdu pozlacená. Nejvíc mě ale zaujala sbírka tapiserií, které zdobí sály hradu. Říká se jim arasy a v 16. století je ve Flandrech objednal král Zikmund II. August. Nejsou vyšívané ani malované, ale tkané z vlny, hedvábí a zlatých a stříbrných nití. Ty největší mají několik metrů na šířku i na výšku. Barvy jsou přírodní, proto mnohé z nich časem vybledly. To ale nevadí, pořád jsou moc pěkné.

Na těch největších pracovali tkalci i několik let a byla to velmi drahá záležitost. Takovou ručně tkanou tapiserii si tehdy mohli dovolit jen ti nejbohatší. Občas mrkněte i na stropy. Jedna místnost má krásný kazetový strop zdobený lidskými hlavami. Samozřejmě dřevěnými, haha.

Wawel, hrad nad Krakovem, a sbírka tapiserií
Wawel, hrad nad městem v Krakově, a sbírka tapiserií
Návštěva Krakova
Návštěva Krakova


Židovská čtvrť Kazimierz

Čtěte to Kažimješ. Když jsem na svůj Instagram @milan_bezmapy hodil story, že se chystám na návštěvu Krakova, mnozí z vás mi napsali, že Kazimierz je jeho nejkrásnější část. Souhlasit s tím nemohu, víc se mi líbilo centrum, ale židovská čtvrť v Krakově byla také moc pěkná. Láká hlavně mladé lidi, kteří žijí trochu víc hipstersky. Najdete tu kavárny, galerie, veganské a židovské restaurace. Je to takový jiný Krakov a má úplně jiný vibe. Budovy jsou nižší než ve městě, obvykle mají jen jedno patro a jde o takové levnější centrum Krakova.

Kazimierz založil v roce 1335 král Kazimír Veliký jako samostatné město vedle Krakova. Židé sem přišli později. Koncem 15. století, po požáru a nepokojích, jim král Jan I. Olbracht nařídil z Krakova odejít a židovská komunita se přestěhovala do Kazimierze. Vznikla tu židovská čtvrť s vlastními synagogami a hradbami. Do Krakova mohli Židé dál chodit obchodovat, ale bydlet v něm nesměli. Jednu věc bych ale rád zdůraznil: nacistické ghetto za války nebylo v Kazimierzi, ale na druhém břehu Visly, ve čtvrti Podgórze.

Židovská čtvrť Kazimierz
Židovská čtvrť Kazimierz
Židovská čtvrť Kazimierz
Židovská čtvrť Kazimierz
Původní opevnění Kazimierze
Původní opevnění Kazimierze

Později, v roce 1800, se Kazimierz stal součástí Krakova a v 19. století se Židé mohli postupně usazovat i v jiných částech města. Před válkou žila v Krakově jedna z největších židovských komunit v Polsku, přibližně 60 000 lidí. Holokaust přežila jen malá část z nich. Na mnoha místech jsou dodnes vidět části původního opevnění.

Nowa Huta, komunistická část Krakova, kam se Krakované báli chodit

Socialismus. Moje oblíbené období, ve kterém bych nikdy nechtěl žít. Nowa Huta je část Krakova, o které byste ani neřekli, že k němu patří. Ani místní z Krakova sem nechodili, protože Nowou Hutu považovali za nebezpečné ghetto, kde žijí chuligáni. Nebylo to ale úplně tak. Nowa Huta je vzorové socialistické město, kde je všechno hezké a všechno funguje.

Měla to být konkurence historickému Krakovu. Město, které má všechno kromě kostela. Za komunismu nebyla víra povolená. Nowa Huta byla prvním městem bez Boha v Polsku. Později kostel postavili, ale až po nátlaku obyvatel a několika protestech, při kterých byly stovky zraněných a téměř 500 zatčených. Kostel samozřejmě povolili mimo tento dokonalý socialistický komplex.

Nowa Huta, komunistická část Krakova, kam se Krakované báli chodit
Nowa Huta, komunistická část Krakova, kam se Krakované báli chodit

Socha Lenina v Krakově

Město, které vzniklo zbouráním okolních vesnic. Město nasáklé socialistickou propagandou. Jednou ze lží, které propaganda šířila, bylo i to, že zbouráním vesnic komunisté prokázali službu lidem, kteří tu tehdy žili. Prý je zachránili před chudobou, která tu vládla. To je ale blbost, půda v Nowé Hutě je úrodná jako nikde široko daleko. Ve skutečnosti komunisté tu půdu zabrali a původní vesnice Mogiła, Pleszów a Krzesławice vyvlastnili. Dominantou „dokonalého“ pravidelného komplexu je takzvaná Alej růží (Aleja Róż). Končí velkým náměstím, které bylo přímo ideální na různé projevy a přednášky plné propagandy. Uprostřed stála obrovská socha Lenina.

Socha byla otočená tváří k Tatrám, kde Lenin rád trávil volný čas. Po pádu komunismu ji svrhli a odvezli do lesa za městem, kde ji pohodili naležato na zem. Později si ji odtud vzal švédský milionář a sběratel a umístil Lenina do svého zábavního parku. Kdyby to tak Lenin věděl… asi by mu na čele přibyla nejedna vráska. Nowa Huta byla navržena pro 100 000 lidí, má komunitní zahrady, umělé jezero s ostrovem a dostatek školek.

Bývalá ocelárna v krakovské Nowé Hutě

Kde ale všichni její obyvatelé pracovali? V ocelárně hned u města. Ocelárna byla tak blízko a tak moc znečišťovala ovzduší, že modré nebe bylo v Nowé Hutě spíš výjimkou než pravidlem. Překvapilo mě ale, jak daleko dopředu komunisté přemýšleli. V době, kdy mít auto bylo asi jako dnes letět do vesmíru, počítal projekt Nowé Huty i s parkovišti.

Podzemní parkoviště pro lidi, kteří neměli auto. Možná tím chtěli obyvatele motivovat k práci, aby si mohli auto dovolit, když už ho mají kde parkovat? Na auto se tehdy čekalo i roky. Pod městem je také ochranný bunkr, který ale nebyl protiatomový. Plány na to existují, ale nikdy se neuskutečnily.

V bunkru je telefonní ústředna s výbornou ventilací proti smogu a záložními bateriemi. Kdyby vypadla elektřina, smog z ocelárny by v bunkru všechny udusil. Ventilace byla napojená na kolo, které ji v případě potřeby dokázalo pohánět i lidskou silou. Místnost s bateriemi ale ventilaci nemá. Kdyby v ní vypukl požár, prostě by ji zavřeli, aby se oheň nerozšířil. Nowou Hutu jsem navštívil stylově, trabantem. Byl to organizovaný výlet do komunistické minulosti s Crazy Guides. Nowa Huta je v poslední době čím dál víc v kurzu. Je zelená a je tu dost místa. Život blízko přírody a s dostatkem prostoru se cení stále víc, hlavně kvůli sérii lockdownů, kterými jsme si prošli.

Návštěva Krakova a tipy od Milana Bez Mapy
Návštěva Krakova a tipy od Milana Bez Mapy

Z Krakova mi spadla čelist. Úplně vážně. Zastavte se tu na víc než jeden den a určitě se vám bude líbit. Kromě klasiky nezapomeňte ani na krásnou čtvrť Nowa Huta.

Přečtěte si také můj článek Polsko na podzim: tři tipy, co vidět a kam jet.

Milanův podpis

Milan Bez Mapy
Článek napsal
Milan Bez Mapy

Slovenský cestovatelský bloger, který od roku 2013 vytahuje Slováky z kancelářských židlí. Autor knihy Influencer a zakladatel blogu Bez Mapy. „Bez Mapy“ znamená slovensky stejně jako česky: bez mapy.

Diskuse
Máte otázku nebo vlastní zkušenost?

Napište ji do komentáře. Pomůže i dalším, kteří se sem chystají.

Napsat komentář

Váš e-mail nezveřejním. Povinná pole jsou označena *.

Táto stránka používa Akismet na obmedzenie spamu. Zistite, ako sa spracovávajú údaje o vašich komentároch.