Kdybych měl v Palermu vybrat jednu věc, kterou bych nevynechal, bylo by to cannolo v klášteře Santa Caterina. Hned za ním je trh Ballarò. A nejvíc mě překvapilo, jak moc se Palermo za ty čtyři roky od mé poslední návštěvy změnilo k lepšímu.
- Z letiště
- vlakem do centra zhruba 50–60 minut, jízdenka kolem 6,80 €
- Jízdenky
- aplikace Trenitalia, bez registrace
- Doprava
- po centru pěšky, Uber je drahý, Bolt tu není
- Placení
- drobní obchodníci kartu neberou rádi, hotovost se hodí
- Kolik dní
- jeden na hlavní místa, s výletem do Cefalù dva
Obsah článku10 kapitolSkrýtZobrazit
- 01Jak se dostat z letiště v Palermu do centra vlakem
- 02Doprava a placení v Palermu: hotovost, karty a Uber
- 03Kde bydlet v Palermu? Spal jsem u trhu Vucciria
- 04Kolik dní potřebujete na Palermo?
- 05Co vidět v Palermu podle Milana Bez Mapy
- Kapucínské katakomby v Palermu
- Normanský palác a Palatinská kaple
- Trh Ballarò v Palermu: street food, arancine a houska se slezinou
- Cannoli v klášteře Santa Caterina, Fontana Pretoria a Martorana
- Botanická zahrada v Palermu: Orto Botanico, oáza klidu
- La Cala a Molo Trapezoidale: kde vidět západ slunce v Palermu
- Vucciria večer: vyplatí se trh v noci?
- 06Co ochutnat v Palermu a kde: moje tipy na street food
- Kde jíst v Palermu příště: tipy od sledujících
- 07Co jsem v Palermu nestihl a stojí za to vidět
- 08Stojí Palermo za návštěvu? Jak se změnilo za čtyři roky
- 09Moje trasa po Palermu a ceny ve zkratce
- Palermo za 2 dny, 1. den: katakomby, královský palác a trh Ballarò
- Palermo za 2 dny, 2. den: cannolo, botanická zahrada a západ slunce u moře
- 10Celodenní výlet z Palerma do Cefalù a další tipy na Sicílii
Co vidět v Palermu? Stojím v podzemí kapucínského kláštera a z výklenků se na mě dívají stovky mrtvých ve svátečním oblečení. Někteří mají ještě kníry, jiní krajky na hlavě. Tak začal můj den v Palermu. Skončil o pár kilometrů dál u jachet na molu, když zapadalo slunce.
Mezitím jsem na hlučném trhu snědl housku se slezinou, v klášteře pod banánovníky cannolo a hodinu jsem se procházel botanickou zahradou, kde zpívali ptáci. Projdu s vámi celou trasu, včetně toho, co mi nevyšlo.
Jak se dostat z letiště v Palermu do centra vlakem
Po příletu mě mile překvapilo, že z letiště Falcone Borsellino jezdí přímý vlak až do města. Cesta trvá zhruba 50 až 60 minut a jízdenka stojí kolem 6,80 €. Ne každý vlak končí na nádraží Palermo Centrale. Všechny ale projíždějí městem, takže můžete vystoupit tam, kde potřebujete.
U tří automatů na letišti stála fronta. Zatímco jsem čekal, stáhl jsem si aplikaci Trenitalia, jízdenku jsem si v ní naklikal bez registrace a dostal jsem QR kód. Cena byla stejná a byl jsem rychlejší než lidé přede mnou, kteří se ještě prali s automatem.
Před cestou si zkontrolujte aktuální spojení a cenu jízdenky na den příletu. Ještě před nástupem si ujasněte, na které zastávce chcete vystoupit. Já jsem se v podzemním úseku spletl a musel jsem se vracet. Pokud tu chcete zůstat dva dny, v plánu na 2 dny v Palermu najdete, jak jsem si prohlídku města rozdělil.


Pak jsem udělal chybu, kterou vám chci ušetřit. Vlak projíždí Palermem pod zemí jako metro a já jsem tam neměl signál, internet ani GPS. Spolehl jsem se na elektronickou tabuli ve vlaku, jenže ta ukazovala špatně. Když jsem si toho všiml, byl jsem už dvě zastávky za tou svou a musel jsem se vracet. V tunelu se proto dívejte z okna a zastávky si počítejte. Je to Sicílie: trochu zmatená, ale praktická. Člověk jen potřebuje pevné nervy.
Všiml jsem si ještě jedné věci. Když jedete vlakem jen mezi stanicemi v Palermu, můžete zaplatit i přiložením karty. Kartu ale musíte přiložit při nástupu i při výstupu.
Pokud máte na Palermo dva dny, moji trasu po městě najdete rozdělenou v plánu na 2 dny.
Doprava a placení v Palermu: hotovost, karty a Uber
Po Palermu jsem chodil hlavně pěšky. Uber je drahý a Bolt tu vůbec není, což mě překvapilo. S placením je to tady zvláštní. Doma jsem zapomněl tašku, ve které přes den nosím nabíječku a stativ, a tak jsem si šel koupit plátěnku za 2,50 €.
Hotovost jsem neměl, a když jsem vytáhl kartu, prodavač protočil oči a podíval se na mě jako na vraha. Nakonec mi kartou zaplatit dovolil, nadšený ale nebyl. Přitom v Itálii od roku 2022 platí, že obchodník musí přijmout kartu bez ohledu na částku, jinak mu hrozí pokuta.


Hodně obchodníků to ale ignoruje. Hned potom jsem si z bankomatu vybral 60 €, protože jsem před cestou četl, že i menší vstupné se na několika místech platí jen v hotovosti. Na ulicích si dávejte pozor i na provoz. Italové tu jezdí po svém a motorky se cpou úplně všude.
Kde bydlet v Palermu? Spal jsem u trhu Vucciria
Spal jsem hned u trhu Vucciria, odkud jsem všude došel pěšky. Tahle čtvrť má ale divoký noční život a jednou večer mě pod oknem vzbudili opilí lidé. Pokud tu budete hledat ubytování, projděte si recenze hotelu a podívejte se, jestli v nich někdo zmiňuje hluk.

Kolik dní potřebujete na Palermo?
Na samotné Palermo jsem měl jeden celý den a stihl jsem všechno, o čem píšu dál. Druhý den jsem jel vlakem na výlet do Cefalù. Několik tipů od sledujících mi ale zůstalo na příště. Pokud je chcete vidět taky, počítejte se dvěma až třemi dny. Jak bych si rozvrhl dva dny, najdete v plánu na 2 dny v Palermu.
Co vidět v Palermu podle Milana Bez Mapy
Kapucínské katakomby v Palermu
Den začínám v kapucínských katakombách. Uber mi ukázal 15 € za 2,2 km, což mi na cestu po městě přišlo dost. Pěšky to bylo na půl hodiny, tak jsem šel. Za 35 minut jsem stál u okénka a kupoval vstupenku za 5 €. Lidí bylo málo a chodby jsou prostorné, takže jsem se mohl v klidu procházet.
V podzemí leží zhruba 8 000 mumifikovaných lidí. Čekal jsem něco strašidelného, ale mně to přišlo spíš surrealistické, místy až směšné. Mají na sobě obleky, šperky, krajky i jmenovky. Mnohým se na tváři zachovala kůže i výraz, jako by se na mě naštvaně dívali. Kde mají roztrhané oblečení, je vidět, že je vycpali slámou nebo papírem. Hlavy mají často skloněné, protože visí na stěnách. Je tu i hodně dětí.

Mumifikace byla drahá, a proto tu leží hlavně bohatší obyvatelé Palerma. Nejznámější je dvouletá Rosalia Lombardo, kterou v roce 1920 nechal nabalzamovat její otec. Po sto letech vypadá téměř neporušeně. Fotit se uvnitř nesmí, takže si zážitek odnesete jen v hlavě. Hned vedle je velký hřbitov s mauzolei a starými fotografiemi, kde mi vstupenku nikdo nekontroloval. Pro mě byly mumie jedním z vrcholů dne. S mámou bych sem ale nešel. Je to daleko od centra a pohled na mrtvé není pro každého. Pokud vás podzemní hřbitovy lákají, psal jsem i o pařížských katakombách.
Normanský palác a Palatinská kaple
Z katakomb jsem pokračoval přes bránu Porta Nuova ke královskému paláci. Normanský palác (Palazzo dei Normanni) platí za nejstarší královské sídlo v Evropě a dnes v něm zasedá sicilský parlament. Mě ale lákala hlavně Palatinská kaple (Cappella Palatina). Král Roger II. si ji nechal postavit jako soukromou kapli a vysvětili ji v roce 1140. Zlaté byzantské mozaiky se tu potkávají s arabským stropem a na vnější zdi je nápis současně v latině, řečtině a arabštině.
Vstupenku za 10 € jsem si koupil v automatu tři minuty před vstupem. Tahle cena platí v úterý a ve středu. Od čtvrtka do pondělí stojí vstupenka 14,50 € a platí i do královských apartmánů. Automat mě upozornil, že v kraťasech dovnitř nesmím. Měl jsem je na sobě, ale u vstupu nikoho nevraceli, tak jsem šel. U vchodu je bezpečnostní kontrola jako na letišti. Cedule zakazují drony, můj stativ v tašce ale prošel bez problémů.


Pak přišla fronta. Do kaple jsem čekal asi 45 minut a uvnitř jsem byl minutu a půl. Mozaiky jsou nádherné, jen s tímhle poměrem počítejte, a to jsem tu byl ve druhé polovině října. Nával v létě si ani nechci představovat. Ráno navíc na mozaiky dopadá světlo z oken na jižní straně, takže před polednem jsou jasnější. Já jsem tu byl kolem poledne.
Královské zahrady, které jsou součástí vstupenky, jsou malé a nic zvláštního v nich není, ale aspoň je tam toaleta. Před palácem je zase pěkný park Villa Bonanno s palmami, kaktusy a sochami.
Trh Ballarò v Palermu: street food, arancine a houska se slezinou
Z královského paláce jsem šel na trh Ballarò pěšky. Cestou jsem málem minul nenápadný stánek Antonello na Via Porta di Castro, který snadno přehlédnete. Arancine tu mají obrovské, vzadu stojí pár plastových židlí a ke dvěma arancinám za 4 € mi pán zdarma přidal sklenku spritzu.
Pak jsem zahnul do trhu a upřímně, tohle jsem v centru Palerma nečekal. Úzké uličky pod střechami, hluk, hudba, čerstvé mořské plody a street food na každém kroku. V Macelleria Pupetto, kterou bych těžko nazval restaurací, jsem si dal pani ca‘ meusa, housku se slezinou a plícemi. Vnitřnosti zrovna nemusím, ale tahle mi chutnala, i když možná hlavně proto, že byla pořádně slaná. S lahví vody mě vyšla na 5 €. Kdybych měl v Palermu někoho vzít na oběd, vzal bych ho právě sem.

Podle tradice pani ca‘ meusa vymysleli před více než tisíci lety židovští řezníci, kteří si jako odměnu nechávali vnitřnosti. Bez sýra se jmenuje schietta, s ricottou nebo caciocavallem maritata. A až si budete u Antonella objednávat, pamatujte, že v Palermu je arancina ženského rodu a v Catanii mužského.
Prohlídky a výlety s průvodcem po Palermu najdete tady:
Na trhu ale nekoupíte jen jídlo. Lidé tu nakupují suvenýry, chobotnice, koření i sladkosti a viděl jsem tu dokonce čínské boty. Večer jsem tudy procházel znovu a uličky byly úplně prázdné, takže Ballarò je místo na oběd, ne na večer. Proto jsem ho v plánu na 2 dny zařadil na oběd prvního dne.



Cannoli v klášteře Santa Caterina, Fontana Pretoria a Martorana
Kdybych měl z Palerma vybrat jediný zážitek, byl by to tenhle. Cukrárna I Segreti del Chiostro je přímo v klášteře Santa Caterina a je trochu schovaná. Vchází se z boční ulice Via Discesa dei Giudici 33. Nejdřív jsem prošel klášterem a vyšel nahoru po schodech. Cukrárnu jsem našel jen díky lidem, kteří mi ukázali cestu. U vstupu jsem dostal pořadové číslo, a když ho vyvolali, objednal jsem si a pak už jen jedl.
Objednávání mi přišlo trochu chaotické, cannolo ale bylo obrovské a výborné. S espressem mě vyšlo na 6 €. Nejvíc se mi líbilo, že jsem s ním mohl sedět na terase pod banánovníky s výhledem na fontánu. Svítilo slunce a byl to úplně autentický zážitek. Podle Googlu zavírají v 17:30, takže si cukrárnu nenechávejte na večer.



Pod klášterem stojí Fontana Pretoria. Původně ji vytesali pro vilu ve Florencii, Palermo ji později koupilo a náměstí, na kterém stojí, se přezdívá náměstí hanby. Hned vedle, u Piazza Bellini, stojí Martorana a San Cataldo se třemi červenými kupolemi. Dovnitř jsem nešel, zvenku jsem tu ale nafotil pěkné záběry. Martoranu nechal ve 12. století postavit admirál krále Rogera II., proto se jí říká i Santa Maria dell’Ammiraglio. Vstupné do Martorany stojí 2 €, do San Cataldo 2,50 €.
Botanická zahrada v Palermu: Orto Botanico, oáza klidu
Do botanických zahrad chodím v zahraničí vždycky. Viděl jsem je v New Yorku, Sydney i v Buenos Aires a v té bratislavské jsem kdysi brigádničil. Nejvíc se mi zatím líbila Kirstenbosch v Kapském Městě. Naopak jedna z nejhorších je v Buenos Aires, i když je to jedno z mých nejoblíbenějších míst na světě. Ta palermská mě úplně dostala.

Přišel jsem hodinu před zavřením, když slunce pomalu zapadalo. Za vstup jsem zaplatil zhruba 6 €, lidí bylo málo a bylo tu překvapivě zeleno. Procházel jsem se mezi skleníky, kolem velkého jezírka s lekníny a po palmových alejích, které jsou mimořádně fotogenické.
Navíc tu mají velkou sbírku kaktusů, které miluji. Největší dojem na mě udělal obrovský fíkus, který sem přivezli v roce 1845 z ostrova Norfolk u Austrálie. Vypadá jako z pralesa a ani jsem si nebyl jistý, jestli jde o jeden strom. Celý se mi ho podařilo vyfotit až mobilem s objektivem 0,5x.

Místní sem očividně chodí jen tak trávit čas. Mladý pár hrál na lavičce šachy, všude kvetly květiny a zpívali ptáci. Po rušném Palermu to byl nečekaný kontrast, taková oáza ticha a zeleně. Zajímavé je, že zahrada vznikla na místě, kde kdysi inkvizice upalovala lidi. Budova Gymnasium u vchodu je zase první neoklasicistní stavbou v Palermu. Uvnitř je i kavárna, kde si můžete dát kávu a zákusek. Na prohlídku si vyhraďte aspoň hodinu. V říjnu je zahrada otevřená do 18:00, od listopadu do února jen do 17:00 a od května do srpna až do 20:00.

La Cala a Molo Trapezoidale: kde vidět západ slunce v Palermu
Před západem slunce jsem šel kolem přístavu La Cala a viděl jsem zase úplně jiné Palermo. Nejdřív rušné a špinavé ulice, potom zelená zahrada a teď luxusní jachty. Kolem celé mariny vede promenáda podél vody. Večer tu lidé běhají nebo sedí na trávníku a u vody stojí rybáři. Působí to luxusně a čistě, ale ne snobsky.
Na satelitních snímcích v Googlu jsem pak zjistil, že tu ještě nedávno bylo staveniště s jeřáby. Molo Trapezoidale otevřeli po přestavbě v říjnu 2023 a dnes se jmenuje Palermo Marina Yachting. Předtím tu stály zchátralé budovy, které při přestavbě zbourali. Na molu je spousta restaurací, například Morettino nebo Ciurma, a jsou tu i obchody. Kdybych šel s někým na rande nebo s mámou, jako když jsme spolu byli v Trapani, na večeři bych zašel právě sem.


Vucciria večer: vyplatí se trh v noci?
Večer jsem zašel na trh Vucciria. Úzká ulička plná restaurací mi připomněla Trastevere v Římě. Četl jsem o večerním grilování přímo na ulici, ale ve středu byly stánky s grilem zavřené. Nevím, jestli se tu griluje jen o víkendu, takže si to před návštěvou ověřte. V mém plánu na 2 dny je Vucciria na konci druhého dne, po západu slunce u přístavu La Cala.

Co ochutnat v Palermu a kde: moje tipy na street food
To nejlepší jídlo v Palermu jsem si dal u stánku na ulici, na trhu a v klášteře. Ani jednou jsem přitom nezaplatil víc než 6 €. V Palermu je lepší jíst cestou a neprosedět celý den v restauraci.
První zastávkou byla arancina, smažená rýžová koule, kterou v Palermu najdete na každém rohu. Dal jsem si ji v nenápadném stánku Antonello na Via Porta di Castro mezi královským palácem a trhem Ballarò. Arancine jsou tu obrovské a pořádně vydatné. Za dvě jsem zaplatil 4 € a pán mi k nim zdarma přidal sklenku spritzu.
Na trhu Ballarò jsem v Macelleria Pupetto ochutnal pani ca‘ meusa, housku se slezinou a plícemi. Je to jídlo pro odvážné. Vnitřnosti zrovna nemusím, ale tahle mi chutnala. S lahví vody stála 5 €.
A pak přišel můj nejlepší zážitek z celého Palerma: cannolo v klášteře Santa Caterina. V cukrárně I Segreti del Chiostro mi ho naplnili, až když vyvolali moje pořadové číslo. Obrovské cannolo s espressem mě vyšlo na 6 € a snědl jsem ho na terase pod banánovníky s výhledem na fontánu.
Kde jíst v Palermu příště: tipy od sledujících
Několik podniků, které mi doporučili sledující nebo které jsou v Palermu známé, jsem nestihl. Nezkoušel jsem je, ale pokud budete mít čas, příště bych si dal právě tyhle:
- Ke Palle na Via Maqueda, kde dělají arancine s velkým výběrem náplní. Jedna sledující mi radila zapít je sicilským pivem Messina s mořskou solí.
- Pasticceria Cappello kousek od katakomb, známá sedmivrstvým čokoládovým dortem setteveli. Ve středu, kdy jsem byl v Palermu, měla podle Googlu zavřeno.
- Pani ca‘ meusa Porta Carbone na Via Cala u přístavu a Antica Focacceria San Francesco, která funguje od roku 1834.
- I Pastari na Via Roma, kde si dělají vlastní těstoviny. Jedna sledující chválila busiate s pistáciovým pestem a guanciale.
- Farmacia Alcolica, koktejlový bar v bývalé lékárně, kde se drinky jmenují jako léky.
Arancine, pani ca‘ meusa i cannolo jsem v plánu na 2 dny zařadil tak, abyste je měli po cestě.
Co jsem v Palermu nestihl a stojí za to vidět
Před cestou mi sledující poslali desítky tipů. Na některé jsem ale neměl čas, proto o nich nepíšu z vlastní zkušenosti. Nestihl jsem:
- katedrálu a procházku po její střeše
- Teatro Massimo
- Monreale
- Monte Pellegrino se svatyní svaté Rozálie
- pláž Mondello
- kostel Chiesa del Gesù
- Chiesa del Carmine Maggiore s majolikovou kupolí nad trhem Ballarò
Castello Utveggio na kopci nad městem má prohlídky jen od čtvrtka do neděle, takže návštěvu musíte naplánovat podle dne v týdnu.
Stojí Palermo za návštěvu? Jak se změnilo za čtyři roky
Poprvé jsem Palermo viděl před čtyřmi lety, když jsme byli s mámou v Trapani a přijeli jsme sem na jeden den. Tehdy mě moc nezaujalo, přišlo mi příliš divoké, špinavé a ošklivé. Od té doby jsem byl v Neapoli a podle mě není nic „horší“ než Neapol.
Teď mi Palermo přišlo čistší a uspořádanější. Přibyly nové mariny a spousta novinek. Pořád je rušné, ale oproti mé první návštěvě je to pořádný level up. Ceny jsou příjemné a nic mi tu nepřišlo zbytečně předražené.
Moje trasa po Palermu a ceny ve zkratce
Celou tuhle trasu jsem stihl za jeden den. Pokud máte na Palermo dva dny, rozdělil bych ji po obědě na trhu Ballarò. Pořadí zastávek zůstane stejné a nebudete chodit křížem krážem přes město. První den strávíte na západě města, druhý v centru a u moře.
Palermo za 2 dny, 1. den: katakomby, královský palác a trh Ballarò
- Kapucínské katakomby: ráno, zhruba hodina, vstupné 5 €, z centra pěšky 35 minut
- Normanský palác a Palatinská kaple: hodina a půl i s frontou, vstupné 10 € v úterý a ve středu, jinak 14,50 €. Před polednem mají mozaiky víc světla.
- Arancine u Antonella na Via Porta di Castro: cestou z paláce na trh, dvě za 4 €
- Trh Ballarò: oběd, houska se slezinou a voda za 5 €
Palermo za 2 dny, 2. den: cannolo, botanická zahrada a západ slunce u moře
- I Segreti del Chiostro: cannolo s espressem za 6 €, potom Fontana Pretoria a Martorana zvenku. Cukrárna podle Googlu zavírá v 17:30.
- Orto Botanico: aspoň hodina, vstupné zhruba 6 €, v říjnu otevřeno do 18:00, od listopadu do února do 17:00
- La Cala a Molo Trapezoidale: západ slunce a večeře
- Vucciria: večerní procházka
První odpoledne a druhé dopoledne vám tak zůstanou volné. Já bych je využil na místa, která jsem nestihl, například katedrálu nebo Teatro Massimo.
Vlak z letiště do centra stojí kolem 6,80 € a Uber ke katakombám mi ukazoval 15 €.
Celodenní výlet z Palerma do Cefalù a další tipy na Sicílii

Druhý den jsem jel vlakem na výlet do Cefalù. Co všechno jsem tam stihl, popisuji v článku co vidět v Cefalù. Jízdenka z nádraží Palermo Centrale stála 7,10 € jedním směrem a cesta trvala zhruba hodinu. Pokud chcete poznat i západ Sicílie, podívejte se na mého průvodce co vidět v Trapani a článek o výletu na Egadské ostrovy.
Cestujte!






