Lanzarote: co vidět, kde bydlet a tipy podle Milana Bez Mapy

Z Kanárských ostrovů se mi nejvíc líbí Fuerteventura, ale na Lanzarote jsem se už několikrát vrátil. Cestovku na něj podle mě nepotřebujete, stačí letenka, týden volna a půjčené auto. Jednou jsem si celý týden vystačil s autobusy a lodí, jenže k plážím Papagayo ani do parku Timanfaya autobus nejezdí.

Rychlá faktapodle Milana Bez Mapy

Kolik dní

týden, ostrov projedete autem zhruba za hodinu

Doprava

s autem stihnete víc, autobus do parku Timanfaya ani k Papagayu nejezdí

Timanfaya

30 € i s autobusem po parku, vstupenka online na přesný čas

La Graciosa

loď z Órzoly za 25 minut, kolem 15 € jedním směrem

Kde bydlet

Puerto del Carmen je blízko letiště, Playa Blanca u Papagaya

V zimě

v lednu kolem 20 stupňů, ale voda na Papagayu byla ledová

Co vidět na Lanzarote? Už cestou z letiště si všimnete jedné zvláštní věci. Domy jsou nízké a bílé, s modrými nebo zelenými okny. U silnic nestojí billboardy a výškové hotely tu skoro nenajdete. Není to náhoda.

V letech 1730 až 1736 tu sopky chrlily lávu téměř šest let a zasypaly zhruba čtvrtinu ostrova. Z této krajiny je dnes národní park Timanfaya. O dvě století později přišel César Manrique, malíř a architekt z Lanzarote. Spolu s místními úřady prosadil pravidla, která ostrov chrání před betonovými letovisky. Nejvyšší budovou ostrova proto dodnes zůstává 15patrový Gran Hotel v Arrecife z roku 1974.

Na Lanzarote jsem byl několikrát a pokaždé jsem ho poznal z jiné strany. V roce 2022 jsem tu strávil týden sám a bez auta. Spal jsem v maringotce v poušti, na lodi v přístavu i na ostrově La Graciosa. V lednu 2026 jsem se vrátil na rychlý výlet. Zpáteční letenku od Ryanairu jsem koupil za 75 €: tam z Vídně, zpátky do Bratislavy.

Tentokrát jsem byl s kamarádem, měli jsme půjčené auto a bydleli jsme v Puerto del Carmen. Chodil jsem i běhat a do posilovny. Žádné tropické vedro, ale modrá obloha a slunce v lednu dělají divy. Pak jsem se vrátil domů do zasněžené Bratislavy. Víc o tom píšu v deníku za leden 2026.

Kolik dní na Lanzarote, kdy jet a jaké je tam počasí

Mně na Lanzarote stačil týden. Za sedm dní jsem stihl jih, sever, hlavní město Arrecife i dvě noci na La Graciose. Ostrov je totiž malý, z jihu na sever ho autem projedete zhruba za hodinu. V lednu 2026 jsem tu byl jen čtyři noci a jako rychlý výlet to fungovalo výborně.

Počasí je tu příjemné celý rok. V lednu jsem zažil kolem 20 stupňů a slunce. Moře je ale v zimě chladnější, má zhruba 18 až 19 stupňů. Když jsem byl v lednu na pláži Papagayo, voda byla ledová a na koupání to nebylo. Nejteplejší je oceán v září a říjnu, kdy má kolem 23 stupňů.

Na vítr se mě v komentářích ptáte často. Ano, na Lanzarote fouká, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Nejsilnější bývají pasáty, tedy stálé severovýchodní větry, a to obvykle v létě. Nejvíc jsem vítr pocítil na ostrově La Graciosa, kde mi kvůli němu nevyšel ani výlet na kole. Pokud v zimě hledáte teplo, další tipy mám v článku kam jet na dovolenou v únoru.

Kde bydlet na Lanzarote: Puerto del Carmen, Playa Blanca, nebo Arrecife?

Na Lanzarote jsem spal už na několika místech. Každé se hodí na něco jiného, proto jsem je shrnul do tabulky.

V lednu 2026 jsme s kamarádem bydleli v apartmánu v Puerto del Carmen. Z letiště je to kousek, taxíkem zhruba 15 minut a přímým autobusem asi půl hodiny. Město sice působí jako typické letovisko, s dlouhou promenádou a restauracemi pro turisty, ale bylo to fajn.

Na klasickou dovolenou u pláže se hodí i Playa Blanca na jihu. Odtud je to nejblíž k plážím Papagayo a z přístavu tu jezdí trajekt na Fuerteventuru. Ubytování si na kratší cesty obvykle rezervuji předem. Netradiční místa, jako maringotku nebo loď, jsem v roce 2022 našel přes Airbnb.

Pronájem auta na Lanzarote, nebo autobus?

V roce 2022 jsem celý týden jezdil jen autobusy, kterým se tu říká guagua. Většina linek začíná na autobusovém nádraží v Arrecife. Jízdné závisí na vzdálenosti: na kratších trasách stojí zhruba 1,40 €, z letiště do Playa Blanca přes tři eura. Dnes se dá platit hotově i kartou. Spoje jsem hledal v Google Maps, případně v aplikaci Moovit. Bezplatné autobusy na Kanárech, o kterých jste možná slyšeli, jsou pro místní s rezidentským průkazem. Turisté tedy platí běžné jízdné.

Autobusem se ale nedostanete všude. Do národního parku Timanfaya ani k plážím Papagayo nejezdí žádná linka. Do Caleta de Famara jezdí autobus z Arrecife jen několikrát denně. Právě kvůli špatným spojům jsem při první návštěvě nestihl pláže Papagayo. V lednu 2026 jsme s kamarádem měli půjčené auto a za pár dní jsme stihli Famaru na severu i Papagayo na jihu.

Kanárské ostrovy jsou Španělsko a patří do Evropské unie. K půjčení auta proto stačí slovenský řidičský průkaz, jako kterýkoli jiný z EU, a mobilní data fungují stejně jako doma.

• Tip od Milana Základní ošetření vám pokryje Evropský průkaz zdravotního pojištění. Jestli vám bude stačit sám, nebo budete potřebovat i cestovní pojištění, rozebírám v článku o Evropském průkazu zdravotního pojištění na dovolené.

Z daňového hlediska jsou ale Kanárské ostrovy zahraničí. Místo DPH se tu platí místní daň IGIC se základní sazbou 7 %. Při návratu domů proto platí limity na alkohol a cigarety, například 200 cigaret nebo litr tvrdého alkoholu.

Kempování a spaní v autě na Lanzarote

Spousta lidí brázdí Lanzarote karavanem nebo spí v autě. Stanovat ve volné přírodě se tu nesmí, stany patří jen do oficiálních kempů a zón s povolením. V létě 2026 například strážci přírodního parku rozdávali pokuty 150 € za stany na pláži Bajo Risco. Kdo spí v autě, neměl by venku rozkládat židle, stůl ani markýzu, jinak mu hrozí pokuta. Pravidla se navíc liší podle obce.

@milan_bezmapy+249 000 sledujících

Sledujte mě na Instagramu

Sledovat

Co vidět na Lanzarote podle Milana Bez Mapy

Na klasickou dovolenou stačí bydlet u pláže a udělat si dva výlety: do parku Timanfaya a k Jameos del Agua. Proti takové dovolené nic nemám a jednou si ji s kamarády určitě dopřeji i já. Ostrov jsem ale chtěl poznat trochu jinak. Proto tu najdete i místa mimo hlavní turistické trasy.

Národní park Timanfaya: kolik stojí vstup a vyplatí se?

Timanfayu vám na Lanzarote doporučí každý. Osobně nemám rád, když mi někdo říká, co musím vidět, ale podívat jsem se jel. Stálo to za to? Pro mě spíš ne. S našimi národními parky na Slovensku, kde máme zelené hory a plesa, se to srovnat nedá. Ale jasně, proč bych taky srovnával ostrov v Atlantiku se Slovenským rájem.

Čtenář Tomáš mi naopak v komentářích napsal, že Timanfaya pro něj byla pecka. Takže je to i věc vkusu. Krajina tu ale opravdu vypadá jako z Měsíce a země je pořád horká. Na Islote de Hilario do ní zaměstnanci nalijí vodu, která za chvíli vystřelí jako gejzír. V restauraci El Diablo zase grilují jídlo na teple, které stoupá ze země, nad pětimetrovou studnou s teplotou kolem 250 stupňů.

Po parku se nedá jezdit vlastním autem ani chodit na vlastní pěst. Autem dojedete na parkoviště u Islote de Hilario a odtud vás asi 35 minut veze autobus po trase Ruta de los Volcanes. Vstupenka stojí 30 € a autobus je v ceně. Koupit ji musíte online na přesné datum a čas, změnit ani vrátit ji nejde. Celá návštěva zabere zhruba hodinu a čtvrt, otevřeno je denně od 9:00 do 15:45.

Správa národního parku nabízí i bezplatné túry s průvodcem po trase Tremesana. Rezervovat se dají přes web španělských národních parků. Já jsem Timanfayu spojil s El Golfo a vinicemi v La Geria, což dává smysl i logisticky, protože je všechno kousek od sebe.

El Golfo, zelená laguna Charco de los Clicos a Los Hervideros

Kousek od parku Timanfaya leží rybářská vesnička El Golfo. Hned u ní je laguna Charco de los Clicos, která září zeleně. Barvu jí dávají řasy, které v ní žijí. O pár kilometrů jižněji jsou Los Hervideros, útesy ze ztuhlé lávy, do kterých se při vlnobití tlačí oceán. Obě místa jsou navíc zdarma a autem je spojíte s Timanfayou do jednoho dne.

Vinice La Geria: proč tu roste víno v jámách?

V oblasti La Geria jsem byl na degustaci vína. Réva tu neroste v řadách jako u nás na Slovensku, ale v jámách v černém sopečném štěrku. Každou jámu navíc chrání půlkruhová zídka z lávových kamenů.

Proč? Na Lanzarote prší velmi málo a fouká tu téměř pořád. Sopečný štěrk, kterému místní říkají picón, funguje jako přikrývka a udrží v zemi vlhkost i živiny. Zídka zase chrání rostlinu před větrem. Stroje se mezi jámy nedostanou, proto tu všechno dělají ručně. Nejtypičtější je bílé víno z odrůdy malvasía volcánica. Cestou jsem viděl bodegu Stratvs, kde jsem se nezastavil, a dodnes toho lituji.

Caleta de Famara a pláž Famara

Do surfařské vesničky Caleta de Famara na severozápadě ostrova jsem se dostal až v lednu 2026, autem s kamarádem. Ulice jsou tu písečné a nad vesnicí se tyčí útesy Risco de Famara, vysoké 400 až 600 metrů. Pod nimi se táhne pláž Famara, dlouhá přes pět kilometrů. Před Atlantikem ji nic nechrání, proto tu bývají pořádné vlny a jezdí sem hlavně surfaři. Při velkých vlnách je koupání riskantní.

Zastavil jsem se tu najíst v restauraci Grill La Posada přímo ve vesnici. Měl jsem dobré, takové domácí jídlo. Čtenář Tomáš mi v komentářích psal, že pro něj byla Famara nejlepší pláž na vlny a surfování. Bez auta je to ale daleko, autobus sem z Arrecife jezdí jen několikrát denně.

Teguise a nedělní trh na Lanzarote

Teguise bylo hlavním městem Lanzarote víc než čtyři století, od roku 1418 až do roku 1852. Leží ve vnitrozemí, aby na něj piráti měli dál. Potom se hlavním městem stalo Arrecife, které mělo chráněný přístav. Dnes se tu každou neděli od 9:00 do 14:00 koná trh s více než 400 stánky.

O trhu jsem slyšel hodně, ale ani v roce 2026 mi to nevyšlo: přiletěl jsem v úterý a odletěl v sobotu. Parkoviště se podle turistických průvodců plní kolem půl jedenácté a od jedenácti přijíždějí autobusy s turisty.

Jameos del Agua, Cueva de los Verdes a Jardín de Cactus: Lanzarote Césara Manriqueho

Na severu ostrova jsou místa, která navrhl nebo přestavěl César Manrique. Cueva de los Verdes je lávový tunel, který vytvořila sopka La Corona. Prohlídka s průvodcem trvá asi 50 minut a stojí 17 €, vstupenky prodávají jen online.

Jameos del Agua je část téhož tunelu, kde se propadl strop. Manrique z ní udělal kulturní centrum s jezírkem, bazénem a koncertním sálem. V jezírku žijí drobní slepí bílí krabi, které jinde než v tomto lávovém tunelu nenajdete. Vstupné stojí od 17 €.

Jardín de Cactus ve vesnici Guatiza byl původně opuštěný lom na sopečný štěrk. Manrique přesvědčil úřady, aby ho nezasypaly, a proměnil ho v zahradu se 4 500 kaktusy stovek druhů. Otevřeli ji v roce 1990 a je to jeho poslední velké dílo na ostrově. Manrique zemřel o dva roky později a v roce 1993 se celé Lanzarote stalo biosférickou rezervací UNESCO. Vstupné je 9 €, stejně jako na vyhlídku Mirador del Río. Z ní je vidět celý ostrov La Graciosa.

Já jsem se těmto místům v roce 2022 kvůli davům vyhnul. Kaktusy jsem měl stejně přímo před svou maringotkou v poušti. Kombinované vstupenky na více míst už neprodávají, vstupenku si kupujete na každé místo zvlášť.

Charco del Palo, nudistická vesnice, kam jsem se dostal náhodou

Přiznám se, nudistickou vesnici Charco del Palo jsem objevil jen náhodou. Na Airbnb jsem našel ubytování v maringotce uprostřed pouště, nedaleko městečka Mala. Jenže tam nejsou potraviny a nejbližší byly podle Googlu právě v Charco del Palo. Sbalil jsem si batoh a přes poušť jsem tam došel za půl hodinky. U vstupu mě přivítal velký billboard s holými zadky.

U popelnic jsem pak potkal manželský pár, který šel úplně nahý vynést odpadky. Okej. V duchu jsem se smál, ale navenek jsem byl naprostý profesionál. Na snídani jsem chtěl koupit párky s vejci. A taky jsem je dostal, jen trochu jinak, než jsem si představoval.

U moře jsou přírodní bazény na koupání a podél útesů se dá pěkně projít. Na balkonech hotelů jsou samí nudisté, takže se nedivte. O nudistických městech jsem do té doby slyšel spíš v souvislosti s Chorvatskem. Netušil jsem, že se v jednom z nich ocitnu, a to úplně náhodou. V městečku Mala jsem v roce 2022 večeřel každý večer v restauraci Arepera Bar a jejich víno stojí za ochutnání.

View this post on Instagram

Puerto Calero a Puerto del Carmen

Puerto Calero mě dostalo. Je to příjemný mix restaurací a promenády v přístavu, ale bez levných obchodů se suvenýry a opilých Britů. Podle mě je to taková klidnější verze sousedního Puerto del Carmen. Přes Airbnb jsem tu našel loď Vientos del Sur, na které jsem spal dvě noci. Spát na lodi není žádná legrace: pořád se to houpalo a nevyspal jsem se ani jednu noc. Zážitek to ale byl mega.

Kapitán mi vyprávěl, že na ní obeplul zeměkouli. Potom ji prý málem převrátila vlna a slaná voda ji skoro zničila, proto ji průběžně opravuje. Dny v Puerto Calero mi utekly rychle, u vína v marině a na procházkách podél pobřeží. Mezi Puerto Calero a Puerto del Carmen vede podél útesů pěkná stezka.

V pizzerii MargheRita jsem měl jejich hruškovou pizzu s gorgonzolou a byla fakt skvělá. Čtenář Igor mi později napsal, že ji už nemají v menu, ale na požádání ji prý ochotně připraví. Do Puerto del Carmen jsem se vrátil v lednu 2026 a bydleli jsme přímo tam. Víc o tom píšu v části o ubytování.

View this post on Instagram

Arrecife, hlavní město Lanzarote

Arrecife jsem si v roce 2022 nechal na konec a nic jsem od něj nečekal. Ubytoval jsem se v úplném centru s výhledem na hrad v oceánu. Město mě nakonec velmi mile překvapilo. Má dobré restaurace, malou scénu řemeslného piva a historické památky roztroušené mezi budovami.

Castillo de San Gabriel je malá pevnost na ostrůvku Islote de los Ingleses, tedy na Ostrůvku Angličanů. S pevninou ho spojuje most a uvnitř je městské historické muzeum. V centru je i laguna Charco de San Ginés plná malých rybářských člunů. V kavárnách kolem ní se dá příjemně posedět a sledovat příliv a odliv. Nad městem se tyčí Gran Hotel, nejvyšší budova ostrova, o které píšu v úvodu.

Pláže Papagayo: jak se na ně dostat

Při první návštěvě jsem se k plážím Papagayo kvůli špatným autobusovým spojům nedostal. Později už ano a pláž se mi líbila. Na malém prostoru tu ale bylo dost lidí a do restaurace nad pláží se skoro nedalo dostat. V lednu 2026 jsme sem přijeli s kamarádem autem. Na koupání to nebylo, voda byla ledová. Čtenářka Adriana mi zase v komentářích doporučila ranní procházku z Playa Blanca podél pobřeží až k Papagayu.

Všechny pláže leží v chráněné oblasti Los Ajaches na jihu ostrova. Je jich pět: Playa Mujeres, Playa de Papagayo, Playa de la Cera, Caleta del Congrio a Playa del Pozo. Autem se sem jede asi 5,5 kilometru po prašné cestě z Playa Blanca. Při vjezdu se platí 3 € za auto, a to jen kartou. Pěšky je to z přístavu Marina Rubicón zhruba hodina a půl podél pobřeží. Z mariny v sezoně jezdí i lodě. Toalety ani sprchy na plážích nejsou.

Výlet lodí z Órzoly na La Graciosu

La Graciosa je malý ostrov hned na sever od Lanzarote. Žije tu zhruba 700 lidí a ulice nemají asfalt, jsou jen z písku. Běžná auta tu nejezdí, jen pár vozidel se zvláštním povolením. Podobně je to na mexickém ostrově Holbox, kde jsem taky byl. V roce 2018 uznal španělský Senát La Graciosu za osmý kanárský ostrov. V praxi se tím ale změnilo málo.

Lodě vyplouvají z přístavu Órzola na severu Lanzarote a plavba trvá asi 25 minut. Provozují je dvě společnosti, Biosfera Express a Líneas Romero, každá má zhruba osm spojů denně. Jedna cesta stojí kolem 15 €. Sedl jsem si na horní palubu nalevo po směru plavby a výhledy na útesy byly fakt parádní. Do Órzoly jezdí z Arrecife i autobus, ale jen párkrát denně.

Na La Graciose toho moc nenajdete, a to je dobře. Strávil jsem tu dvě noci a bohatě mi stačily. Nejoblíbenější program je půjčit si kolo a objet ostrov dokola. V roce 2022 stálo půjčení kola deset eur na den. Cyklotrasy najdete na webu Visit La Graciosa.

Pedro Barba a pláže na La Graciose

Na ostrově jsou jen dvě osady: Caleta del Sebo s přístavem a Pedro Barba. Kvůli silnému větru jsem místo kola šel pěšky napříč ostrovem do Pedro Barba. Trvale tam totiž skoro nikdo nebydlí, jsou to hlavně rekreační domy, takže osada působí jako město duchů. Zpátky do Caleta del Sebo jsem šel po pobřeží kolem pláže Barranco de los Conejos, s výhledy na útesy Lanzarote. Nejznámější pláž ostrova je Playa Francesa. Říká se taky, že tu piráti zakopali poklad. Pokud ho najdete, vzpomeňte si na mě.

La Graciosa ve mně zanechala smíšené pocity. Možná to bylo tím, že extrémně foukalo, nebo tím, že tu bylo málo lidí. Nevidět celý den živou duši trochu leze na mozek, věřte mi. Vrátil bych se, ale jen tehdy, až nebude foukat a budu moct jezdit na kole.

Z Lanzarote na Fuerteventuru trajektem

Z přístavu v Playa Blanca jezdí trajekt do Corraleja na severu Fuerteventury. Plavba trvá 25 až 35 minut a trajekty tu provozuje víc společností, například Fred. Olsen Express a Líneas Romero. Jednosměrná jízdenka stojí zhruba od 17 €. Za jeden den tak stihnete duny v Corraleju i návrat na Lanzarote.

Na Fuerteventuru se vracím skoro každý rok a z Kanárských ostrovů se mi líbí nejvíc. Má víc dlouhých písečných pláží, Lanzarote má zase výraznější sopečnou krajinu. Moje oblíbená místa jsem sepsal v článku 8 míst, co vidět na Fuerteventuře. Psal jsem taky o Tenerife a Gran Canarii.

Lanzarote v kostce: ceny a moje tipy

• Letenka: zpáteční za 75 € v lednu 2026, tam z Vídně a zpátky do Bratislavy
• Autobus: od zhruba 1,40 € za jízdu podle vzdálenosti, do parku Timanfaya a k Papagayu nejezdí
• Timanfaya: 30 € včetně autobusu po parku, vstupenka online na přesný čas
• Cueva de los Verdes 17 €, Jameos del Agua od 17 €, Jardín de Cactus a Mirador del Río po 9 €
• Loď na La Graciosu: kolem 15 € jedním směrem, plavba asi 25 minut
• Pláže Papagayo autem: 3 € za auto, platí se jen kartou
• Trajekt na Fuerteventuru: od 17 € jedním směrem

Ceny vstupného a dopravy jsem ověřoval v říjnu 2026. Než vyrazíte, ještě se můžou změnit.

Cestujte!