Prošel jsem vojenské bunkry v Bratislavě a objevil fotku Hitlera i nemocnici

Vojenské bunkry v Petržalce stojí za to projít, pokud vás zajímá historie Československa. Mě nejvíc zaujaly dva: B-S 4 Lány s fotkou Hitlera a B-S 2 Mulda s opuštěnou nemocnicí v podzemí. Až se k nim vydáte, prosím, nic neničte. Mají velkou historickou hodnotu.

Rychlá faktapodle Milana Bez Mapy

Jak jsem je prošel

Na vlastní pěst a pěšky, za den jsem nachodil skoro 20 tisíc kroků

Co čekat uvnitř

Většina bunkrů je vykradená, dole jsou jen prázdné místnosti, některé jsou zamčené

Bunkr B-S 2 Mulda

Nejvíc mě překvapila stará vojenská nemocnice v podzemí s původním vybavením

Bunkr B-S 4 Lány

Dnes je v něm muzeum a před ním jsem zopakoval dobovou fotku Hitlera

Bunkr B-S 6 Vrba

Zrekonstruovaný, má otevírací dobu a vstupné, pěšky se k němu mezi dálnicemi dostanete těžko

Bunkr B-S 15 Ostrov

Je zavřený, ale procházku k němu přes ostrov Starý Háj doporučuji kvůli přírodě

Tento článek jsem napsal v roce 2020. Ceny, otevírací doba a spoje se od té doby mohly změnit, proto si je před cestou ověřte.

Vojenské bunkry v Bratislavě mě zajímaly odjakživa. Jako rodilý Bratislavan jsem kolem nich jezdil na kole a v hlavě jsem je měl uložené jako „ty opuštěné budovy, kde spí feťáci“. Nikdy jsem nepátral po tom, proč tu jsou, proč stojí přesně tam, kde stojí, kdo je vlastnil, proč mají na střeše háky a jakou roli hrály vojenské bunkry v Bratislavě v dějinách Československa. Až dodnes.

Tip od Milana Ubytování vám doporučuji řešit co nejdřív, pokoje v dobré lokalitě za rozumnou cenu mizí jako první. Tady najdete nabídky ubytování v okolí platné dnes.

Vojenské bunkry v Bratislavě-Petržalce a jejich historie. Proč tu stojí?

Koronakrize mi dala skvělou záminku prozkoumat je zblízka. Když jsem začal víc přemýšlet o tom, jaké je žít v zemi se zavřenými hranicemi, vzpomněl jsem si na naše bunkry v Petržalce. Byly mimo jiné součástí železné opony, která bránila Čechoslovákům v útěku na kapitalistický Západ, do Rakouska.

Později na mě vyskočila fotka Adolfa Hitlera v Bratislavě, vyfocená před jedním z bunkrů, B-S 4 „Lány“. Začal jsem tedy pátrat a bunkry jsem na vlastní pěst obešel jeden po druhém. Tohle jsou vojenské bunkry v Bratislavě.

Vojenské bunkry v Bratislavě

Vojenské bunkry v Petržalce a fotka Adolfa Hitlera v Bratislavě

Než začneme podrobněji rozebírat jednotlivé vojenské bunkry v Bratislavě, rád bych vám přiblížil Trianonskou smlouvu. Nechci v tomto článku zabíhat do nudných detailů, letopočtů a čísel. Spíš vypíchnu pár historických perliček, díky kterým jsou vojenské bunkry v Petržalce tak zajímavé.

Trianonská mírová smlouva a příběh o tom, jak ji Československo porušilo. Patnáctkrát

Trianonská mírová smlouva byla v podstatě mírovou dohodou vítězných mocností první světové války s Maďarskem, která stanovila i hranice Maďarska s Československem, Jugoslávií a Rumunskem. Její součástí a podmínkou bylo i to, že jsme se jako Československo dohodli s Maďarskem na jedné docela závažné věci: v pohraniční oblasti na jižním břehu Dunaje, tam, kde je dnes Petržalka, nebudeme stavět žádné vojenské objekty. Žádné.

Postavili jsme jich tu nakonec patnáct. Patnáct vojenských bunkrů a protitankových příkopů, které kopírují hranici. Trianonskou mírovou smlouvu jsme tak vůči Maďarsku porušili patnáctkrát. Měli jsme k tomu ale důvod: německou nacistickou armádu, před kterou jsme se potřebovali chránit, protože mířila na území Československa. Jenže pak se stavba bunkrů obrátila proti nám. Němci bunkry obsadili a udělali si z nich cvičiště =) jak si to dovolili.

Jak byly bunkry vybavené a proč je obsadili Němci?

Bunkry byly na svou dobu velmi moderní a patřily k nejlepším v Evropě. Žádné dva nebyly stejné, každý vznikl podle vlastního plánu. Bunkry měly splachovací záchody, vlastní agregát na výrobu elektřiny, kulomety, kanóny a při povodni se daly hermeticky uzavřít, aby se do nich nedostala voda. Do jednoho se vešlo 10 až 40 mužů, kteří tam měli zásoby na 14 dní.

Navíc nestřílely na nepřítele čelně, ale křížem se sousedním bunkrem. Dokázaly tak na nepřítele vést účinnou palbu z obou stran. A to se nacistům líbilo. Velkou výhodou bylo, že vojáci nemuseli v bunkrech nosit plynové masky, protože stavby měly filtraci vzduchu proti plynovému útoku.

Adolf Hitler se na bunkry v Bratislavě přijel podívat osobně

Poté, co je Němci obsadili, přijel bunkry navštívit i Adolf Hitler, kterého zachycuje fotografie u bunkru B-S 4 „Lány“ při prohlídce nového majetku německé armády (foto níže). Časem se nám bunkry zase vrátily a sloužily jako železná opona. Ta Čechoslovákům bránila utéct za lepším životem na Západ, do Rakouska. Připravil jsem malou časovou osu, abyste si lépe představili, co se na našem území dělo.

• V letech 1935 až 1938 jsme stavěli vojenské bunkry v Petržalce.
• V roce 1938 bunkry obsadila německá armáda a přijel se na ně podívat i Hitler.
• V roce 1948 se staly součástí železné opony a hlídaly hranice Československa i před útěkem našich občanů na lepší Západ.

Proč jsou v Petržalce vojenské bunkry?

I když jsme Trianonskou mírovou smlouvu porušili, nebyli jsme jediný stát, který to udělal. Evropou zmítaly války a v té době bylo těžké odhadnout, co přijde. Vojenské bunkry v Petržalce jsme původně začali stavět jako ochranu před postupem nacistického Německa na naše území. Chtěli jsme se chránit před Hitlerem. Na Slovensku je jich mnohem víc, stejně jako v Česku.

Na petržalské straně Dunaje původně vzniklo 15 vojenských bunkrů, z nichž se dodnes zachovalo dvanáct. Ty, které pořád stojí, vyznačím tučně. Jejich označení tvoří písmena B-S, číslo a jméno. B znamená „Bratislava“, S znamená „srub“, tedy pevnostní objekt (slovensky zrub), číslo označuje konkrétní bunkr a každý měl své krycí jméno. Krycí jména jsou česky, protože jsme byli Československem.

@milan_bezmapy+249 000 sledujících

Sledujte mě na Instagramu

Sledovat

Návštěva bunkrů v Petržalce a mapa s jejich polohou

Kvůli zavřeným hranicím se mi nepodařilo projít všechny bunkry. I když jsou na Slovensku, leží v pohraničním pásmu, které bylo tehdy kvůli koronakrizi nepřístupné. Snažil jsem se, ale policisté mi chtěli dát pokutu 150 €. Tak příště. Trasu a spálené kalorie jsem měřil chytrými hodinkami a data pak synchronizoval do Stravy.

Za celý den jsem tu nachodil skoro 20 tisíc kroků. Přečtěte si můj článek o tom, jak jsem celý měsíc chodil 10 000 kroků denně a jak se mi změnilo tělo.

Vojenské bunkry v Petržalce: seznam a poloha

B-S-1 „Štěrkoviště“
B-S-2 „Mulda“
B-S-3 „Paseka“
B-S-4 „Lány“
B-S-5a, 5b „Vídeň I“ a „Vídeň II“: zničené, prý leží pod dálnicí
B-S-6 „Vrba“
B-S-7 „Cvičiště“
B-S-8 „Hřbitov“: největší, je z něj muzeum
B-S-9 „Kittsee“
B-S-10 „Tři hranice“
B-S-11 „Janík“: nezachoval se
B-S-12 „Oroszvár“: ani tento se nezachoval
B-S-13 „Stoh“
B-S-14 „Duna“
B-S-15 „Ostrov“

Mapa vojenských bunkrů v Petržalce v Bratislavě

Připravil jsem mapu bunkrů, které jsem v ní označil červeně. Ve vrstvách si můžete zapnout i protitankové zdi a příkopy, spoustu podzemních úkrytů v bratislavských lesích a zbytky železné opony.

Bunkr B-S 1 Štěrkoviště v Jelením háji u Pečnianského lesa

Bunkr B-S 1 Štěrkoviště je úplně první vojenský bunkr, který postavili na petržalské straně Dunaje, a právě jím jsem začal. Když jsem tam byl (v květnu 2020), byl otevřený a dovnitř se dalo v pohodě vejít.

Některé bunkry jsou přístupné veřejnosti (rozuměj: nemají dveře :)), jiné jsou zamčené, zakonzervované nebo je odkoupili soukromí majitelé. B-S 1 je přístupný, ale nic v něm nenajdete. Většinu bunkrů vykradli a dole jsou jen prázdné místnosti. Objekt měl dva kanóny, 20centimetrový pancéřový zvon, kulomet a protitankový kanón, který dostřelil přes Dunaj.

Vojenský bunkr B-S 2 Mulda v Petržalce a opuštěná nemocnice v jeho podzemí

Kdo bunkr B-S 2 Mulda pomaloval, se dodnes neví. Osobně si myslím, že to byli nějací nadšenci do vojenství. Nejvíc mě ale překvapila stará provizorní vojenská nemocnice v podzemí bunkru s původním vybavením. Popravdě, když jsem tam vlezl dolů, bylo mi trochu úzko.

Bunkr stojí uprostřed hustého lužního lesa v Jelením háji a široko daleko nikdo není. Na jeho střeše dodnes najdete původní kusy maskovací plachty, která bunkr skrývala před nálety bombardérů. I tento bunkr má nezničitelné ocelové zvony o tloušťce 20 centimetrů (na fotce úplně vpravo), které chránily zbraně. Ne životy vojáků.

Nemocnice z druhé světové války v bunkru B-S 2 Mulda

Doporučuji vám tohle video z YouTube. Natočili ho sice jen měsíc předtím, než jsem bunkr navštívil já, ale v nemocnici ve sklepě bylo tehdy mnohem víc nástrojů. Po zveřejnění videa tam nejspíš přišli další lidé a nástroje si odnesli do soukromých sbírek, protože nikomu nepatří. Bunkr B-S 2 měl také vlastní sklad munice, vlastní studnu a dal se hermeticky uzavřít proti povodni a zatopení.

Vojenský bunkr B-S 3 Paseka v Bratislavě

Vojenský bunkr B-S 3 Paseka je stejně pěkně schovaný v lužním lese. Tenhle už byl zavřený a dost se podobal ostatním. Před bunkrem jsou příkopy, které chrání kulomety. Kdyby u bunkru vybuchla bomba, hlína by spadla do příkopu a kulomety by mohly střílet dál. Příkopy také sloužily ke sběru zásobníků.

Vojenský bunkr B-S 4 Lány v Petržalce a foto Hitlera v Bratislavě

Také tento bunkr se dal hermeticky uzavřít. Měl vlastní systém překážek proti tankům i pěchotě a protitankový příkop. Ostnatý drát je tu dodnes jako součást expozice, protože v bunkru B-S 4 teď funguje muzeum.

Adolf Hitler v Bratislavě na fotografii před vojenským bunkrem v Petržalce

Fotku nahoře jsem zopakoval. Stejné místo, stejný úhel, jen o 82 let později. Povedla se?

View this post on Instagram

B-S 7 Cvičiště, B-S 8 Hřbitov, B-S 9 Kittsee, B-S 10 Tři hranice

Tyto čtyři bunkry jsem nemohl navštívit. Jsou v pohraničním pásmu, kam byl tehdy kvůli koronakrizi zakázaný vstup. Snažil jsem se, ale policisté mě s kamarády zastavili a chtěli nám dát pokutu 150 € a poslat nás do karantény. Naštěstí jsme se z toho vykecali. Vrátím se, až se opatření uvolní.

Bunkr B-S 7 má vlastní maketu tanku a v okolí je několik protitankových příkopů. B-S 8 je největší vojenský bunkr v Bratislavě. Upozorním vás i na krásný vojenský hřbitov hned vedle. Stojí tu symbolických 321 bílých křížů. B-S 9 má šestiúhelníkový půdorys a na jeho střeše kdysi stála strážní budka. Bunkr B-S 10 bohužel leží částečně pod dálnicí a pěšky se k němu dostanete těžko.

Vojenský bunkr B-S 6 Vrba v Petržalce

Bunkr B-S 6 leží mezi dálnicemi a silnicí a přijít sem pěšky je trochu o nervy. Každopádně to stojí za to. Je pěkně zrekonstruovaný a vlastní ho soukromý majitel, který ho ve státní aukci vydražil za 7 000 €. Vlastní jen bunkr, pozemek patří církvi, která mu ho nechce prodat. Bunkr má otevírací dobu, platí se vstupné a prohlídku si určitě nenechám ujít. Otevírací dobu najdete na jejich webu.

Vojenský bunkr B-S 13 Stoh v Petržalce

Bunkr Stoh měl pevné pancéřové dveře, agregát na výrobu elektřiny a klasický ocelový zvon o tloušťce 20 centimetrů, který chránil zbraně. Ve službě se dlouho neohřál. V 70. letech ho úplně opustili, protože kousek od něj postavili silnici, která mu zakryla palebné pole. Z bunkru se tedy nedalo střílet, a tak z něj vojáci odešli.

Bunkr B-S 14 Duna v lese u petržalské hráze, zřejmě zasažený bombou

Podle internetů je bunkr B-S 14 Duna jeden z nejlépe zachovaných bunkrů v Bratislavě. Nesouhlasím. Původně měl být zakonzervovaný tak, aby se nedalo dostat dovnitř. Jestli se tak stalo, nevím. Zaujal mě ale jeho železobetonový plášť, který je očividně rozbombardovaný. Předpokládám, že na bunkr dopadla bomba při náletu nepřátelských letadel. Pěkně je na něm vidět, jak je odolný: pevný železobeton vydržel bombu, která na něj spadla a odhalila jeho konstrukci.

Bunkr patří do takzvaného Military campu v Petržalce. Je to vojenský skanzen, který mezitím ukončil činnost.

Bunkr B-S 15 Ostrov

Patnáctka je poslední bunkr petržalského opevnění a mně se tu moc líbila příroda. Dojít sem musíte pěšky přes ostrov Starý Háj, což je z Petržalky slušná procházka. Doporučuji, i když je bunkr úplně zavřený.

Vojenské bunkry v Bratislavě: historie, návštěva a foto Hitlera

Téma vojenských bunkrů v bratislavské Petržalce mě pořád hodně zajímá a fascinuje. Určitě se tam někdy vrátím. Až se k nim vydáte vy, prosím, neničte je. I když stále nejsou prohlášené za kulturní památky a lidé je vnímají jako ruiny, mají velkou historickou hodnotu.