Levoču řadím vedle Kežmarku a Bardejova k nejkrásnějším městům na východě Slovenska. Strávil jsem tu dva dny a vůbec jsem se nenudil. Nevynechejte baziliku sv. Jakuba s oltářem Mistra Pavla, radnici a klec hanby a nakonec si vyšlapejte na Mariánskou horu (Mariánska hora). Výhled stojí za to.
- Kolik dní
- Dva dny, bydlel jsem přímo na náměstí v Hotelu U Leva
- Bazilika sv. Jakuba
- Doporučuji krátkou prohlídku s výkladem, věž otevřeli v červenci 2022, nahoru vede 216 schodů s průvodcem
- Mariánská hora
- Z centra asi 40 minut pěšky, poslední úsek je pořádná dřina, ale výhled stojí za to
- Překvapení
- Muzeum speciálního školství, muzea moc nemusím, ale v tmavé místnosti jsem si vyzkoušel, jaké je to být nevidomý
- Okna na náměstí
- Podle počtu oken do náměstí poznáte, kdo v domě bydlel, 7 oken hrabě, 5 baron, 3 měšťan
Tento článek jsem napsal v roce 2018. Ceny, otevírací doby a spoje se od té doby mohly změnit, proto si je před cestou ověřte.
Pokud nevíte, co vidět v Levoči, jste tu správně. O tomhle městě jsem toho slyšel hodně, hlavně v souvislosti s dřevěným oltářem Mistra Pavla z Levoče, ale nikdy předtím jsem tu nebyl.
Tip od Milana Levoču, Spišský hrad a okolí nejlépe poznáte autem. Vlaky z Prahy do Popradu můžete porovnat na Omio a půjčení auta na Discover Cars.
Co vidět v Levoči: památky a zajímavosti
Nakonec jsem v Levoči strávil dva příjemné dny a byl jsem mile překvapený, co všechno se tu dá dělat a vidět. I když historie a letopočty nejsou moje parketa, Levoča má historii plnou historek, ze kterých by se dnes dal natočit docela vtipný film. Tady je, co vidět v Levoči:
- Levočská radnice
- Krupekův dům
- Socha Ľudovíta Štúra na náměstí
- Městské hradby a brány
- Klec hanby
- Muzeum speciálního školství
- Thurzův dům
- Mariánská hora
Levoča v minulosti zbohatla tím, že byla městem na křižovatce cest a měla takzvané právo skladu. Co to znamenalo? Obchodníci, kteří městem projížděli, se tu museli na dva týdny zastavit a nabídnout své zboží nejdřív Levočanům. Museli tu také bydlet a stravovat se. Na tomto právu skladu Levoča hodně zbohatla, i když ho chtěl mít Kežmarok. Právě kvůli tomu spolu obě města vedla stoletou válku. Psal jsem také o tom, co vidět v Kežmarku.
Levočská radnice v centru města
Levoču postihlo několik požárů a koncem 16. století vyhořela i městská radnice. Levoča nezná svůj původní erb a mnoho důležitých listin shořelo při velkém požáru. V přízemí byla kdysi lékárna, v prvním patře úřední místnosti a ve sklepě se skladovalo víno. Říká se, že městští páni nechávali v kancelářích nahoře rozsvíceno, zatímco chodili dolů pít víno. Dnes je radnice moc pěkně zrekonstruovaná a nejvíc mě dostalo, že tu v neděli v poledne hrál pro veřejnost malý orchestr.
Na boční straně radnice jsou namalované zajímavé fresky, které představují pět dobrých vlastností, které by měl mít každý renesanční člověk:
- Střídmost představuje žena s plným džbánem,
- opatrnost žena s hady,
- sílu symbolizuje žena, která nese sloup,
- trpělivost je postava s beránkem na provázku a
- spravedlnost symbolizuje žena s váhami.
Až se budete procházet centrem, všimněte si okolních domů a počtu jejich oken, která v jedné řadě směřují do náměstí. Proč? Podle oken poznáte, jak vysoko ve společnosti stál člověk, který si dům nechal postavit a bydlel v něm. Pomůže vám tato tabulka:
| 9 oken | dům knížete (ti v Levoči nežili) |
| 7 oken | dům hraběte |
| 5 oken | dům barona |
| 3 okna | dům běžných měšťanů |

Tip na výlet: Navštivte Chmarošský viadukt, který je jen hodinu cesty autem z Levoče.

Kde jsem bydlel: přímo v centru Levoče, na náměstí, v Hotelu U Leva.
Krupekův dům v Levoči a jeho příběh
V centru Levoče stojí velmi zajímavé měšťanské domy. Při restaurování jednoho z nich našli moc pěknou malbu, která byla původně přetřená našedo. Jde o Krupekův dům. Malba zobrazuje tři zajímavé postavy, tři světce, mezi nimi sv. Šebestiána a sv. Kryštofa. Krupekové byli polská obchodnická rodina, která tento dům koupila v roce 1529. Určitě se u něj zastavte a dobře si ty malby prohlédněte. Na fotografii dole vidíte zprava Spillenbergův dům, Krupekův dům a Mariássyho dům. Co vidět v Levoči? Krásné domy.

Legenda o levočské Bílé paní
Říká se, že levočská Bílá paní, Júlia Korponayová, ukradla svému milenci Andrássymu klíče od městské brány a pustila do města nepřítele. V Győru ji za to popravili, i když se později zjistilo, že byla nevinná. Co vidět v Levoči? V bazilice sv. Jakuba má dodnes svou vlastní lavici, kde ráda sedávala během mší.
Socha Ľudovíta Štúra v Levoči a evangelický kostel
Ľudovít Štúr má v Levoči vlastní sochu, ale nikde není potvrzené, že tu opravdu byl. Zato v Levoči fungovalo známé evangelické lyceum. Když Štúra v Bratislavě zbavili jeho místa, třináct jeho studentů přišlo studovat do Levoče. Učili se tu i biblickou češtinu, protože se připravovali na povolání evangelických farářů. Zakládali spolky, například spolek střídmosti. Vařili si tu pivo i pálili kořalku. V Levoči byly vytištěny Žádosti slovenského národa.
V evangelickém kostele je v patře velká knihovna s almanachy, které tu Štúrovci vydávali. Celý kostel má přesně 1500 míst k sezení, ale dnes žije v Levoči jen 200 evangelíků.


Městské brány Levoče
Středověkou Levoču obklopovaly hradby o celkové délce 2,5 kilometru. Kolem celé historické Levoče vede příkop, který se dal napustit vodou, když město ohrožoval nepřítel. Dodnes se zachovaly dvě skutečné městské brány: Košická a Menhardská. Nejlépe udržovaná je Košická brána, kterou můžete dokonce projet autem. Na mapě najdete i Polskou bránu. Stojí dodnes, ale nikdy nebyla skutečnou městskou bránou: je to věž s gotickým průchodem, pravděpodobně z 15. století, přistavěná ke gymnaziálnímu kostelu a k vnitřnímu pásu hradeb. Říkalo se jí také Klášterní věž.
- Košická brána
- Menhardská brána
- Polská brána (Poľská brána), ve skutečnosti věž s průchodem

Klec hanby v Levoči pro neposlušné ženy
Podobně jako ta v Kežmarku sloužila tato klec ze 16. století k trestání neposlušných žen. Já sice nejsem neposlušná žena, ale zavřeli mě tu. Jedním z prohřešků bylo například to, když byla žena venku po setmění. Zavírali je tu na 24 hodin a oholili jim hlavu. První tu byla zavřená rychtářova dcera, a to dokonce na 48 hodin, aby šla příkladem, že pravidla se mají dodržovat.
V kleci hanby skončila i lékárníkova manželka za nevěru s řezníkem. Jeho tu ale nezavřeli, takže klec hanby nebyla moc spravedlivá. Kousek od klece stojí i pěkná socha, kterou Levoča dostala darem. Voda z ní vytéká na čtyři světové strany, které symbolizují dobročinnost.

Muzeum speciálního školství
Muzeum speciálního školství (Múzeum špeciálneho školstva) v Levoči mě moc bavilo. Ukazuje, jak se v průběhu historie vyvíjely různé pomůcky pro lidi s postižením, ať už pro autisty, neslyšící, nevidomé a podobně. Muzea mě moc nebaví, ale tohle bylo přesně naopak. Interaktivní zastavení mě naplno zaměstnala. Nejvíc se mi líbila tmavá místnost, do které jsem vstoupil a nic neviděl. Vcítil jsem se tak do kůže nevidomého, který se má zorientovat v kuchyni plné příborů a prkének, najít stůl a sednout si na židli. Upřímně, bylo to hodně náročné a pořád jsem se bál, že do něčeho narazím hlavou.
Jako „nevidomý“ jsem si taky uvědomil, jak moc jsem si idealizoval prostor, ve kterém jsem byl. Když mi průvodkyně rozsvítila, byl jsem překvapený, jak jinak pokoj vypadal, než jak jsem si ho v hlavě představoval ve tmě. Naučil jsem se napsat své jméno Braillovým písmem a otestoval jsem si sluch, zrak i čich. Rozpoznat zvuk motoru letadla a lokomotivy je docela těžké, haha.

Thurzův dům
Původně šlo o dva domy, které Thurzové spojili a přistavěli atiky, aby výškové rozdíly nebyly tak velké. Nápis na domě obsahuje skrytá římská čísla, která po sečtení dají rok, kdy byl dům vymalovaný, tedy rok 1904. Nápis vypráví o tom, kdy Thurzové dům koupili a upravili.
Původně dům takhle vyzdobený vůbec nebyl. V roce 1904 ho vymalovali studenti budapešťské výtvarné školy. Thurzové byli bohatá levočská rodina.

Muzeum Mistra Pavla z Levoče
Levočané nevědí, odkud Mistr Pavel přišel a jak zemřel. Jeho syn zabil na náměstí v Levoči Poláka a Mistr Pavel se zavázal zaplatit jeho rodičům odškodné ve výši 15 zlatých. Jeho syn musel za trest Levoču opustit.
Muzeum je přímo v jeho původním domě, kde tvořil a žil. Dům Mistra Pavla je však od roku 2025 kvůli špatnému technickému stavu zavřený a jeho obnova má trvat do roku 2029. Hlavním znakem, podle kterého poznáte díla Mistra Pavla z Levoče, je roucho ve tvaru ucha, velké oči, kudrnaté vlasy a specifické tvary prstů. Mistr Pavel byl pravděpodobně Polák, protože sochy s jeho „podpisem“ se našly i v Krakově.
V muzeu jsou hlavně sádrové odlitky jeho děl, originály najdete na různých místech Slovenska. Je tu ale jediný originál, Madona s dítětem. Chybí jí část tváře a ruka. Proč? Mistr Pavel chtěl přestoupit do evangelické církve a mohl to udělat jen tehdy, když zničí jedno své dílo. Je jím právě tahle Madona.

Bazilika sv. Jakuba
Bazilika určitě patří k absolutní špičce toho, co vidět v Levoči. Doporučuji krátkou prohlídku s výkladem, při které jsem se dozvěděl spoustu zajímavostí, například i to, která lavice byla oblíbená u levočské Bílé paní a proč =) se tam ráda ukazovala. Během mé návštěvy se mi díky Městskému informačnímu centru podařilo dostat i do věže, která byla zrovna v rekonstrukci. Od července 2022 je věž otevřená i pro veřejnost. Nahoru vede 216 schodů a prohlídky jsou s průvodcem. Co vidět v Levoči? Rozhodně baziliku.


Mariánská hora v Levoči
Pokud budete mít ještě energii, vřele doporučuji výstup pěšky na Mariánskou horu. Hlavně poslední úsek je pořádná dřina. Z centra Levoče je to na Mariánskou horu pěšky přibližně 40 minut, ale ten výhled stojí za to.


Za organizaci press tripu po Levoči děkuji Informační kanceláři města Levoča. Levoču řadím vedle Kežmarku a Bardejova k nejkrásnějším městům na východním Slovensku, která jsem zatím navštívil. Nechte se tímto článkem inspirovat, až budete vybírat, co vidět v Levoči.





