Ľubovňanský hrad (Ľubovniansky hrad) a skanzen pod ním se podle mě vyplatí spojit do jednoho výletu, skanzen je od hradu jen pár minut pěšky. Na hradě si poslechněte legendu o tom, jak vznikl, a příběh Mořice Beňovského, madagaskarského krále, kterého tu věznili. Skanzen je jako první na Slovensku přizpůsobený i nevidomým návštěvníkům.
Obsah článku5 kapitolSkrýtZobrazit
Na Ľubovňanský hrad jsem se vydal při cestě po severním Spiši a Pieninách. Kdybych měl říct jednu věc, která mi z něj utkvěla v paměti, je to legenda o jeho vzniku a skanzen, který stojí hned pod hradem. Hrad, kterému se říká i hrad Ľubovňa, tu stojí od 13. století a prošel několika velkými přestavbami. Za polsko-švédské války tu ukryli polské korunovační klenoty (dnes tu vystavují jejich kopie) a věznili tu i Mořice Beňovského. Tak jaká je ta legenda?
Tip od Milana Ubytování vám doporučuji řešit co nejdřív, pokoje v dobré lokalitě za rozumnou cenu mizí jako první. Tady najdete nabídky ubytování v okolí platné dnes.
Ľubovňanský hrad: vstupné a otevírací doba
- Vstupné pro dospělé (2026): hrad 10 €, skanzen 5 €, kombinovaná vstupenka na obojí 13 €. Studenti zaplatí za hrad 7 €, děti od 6 do 19 let 5 €.
- Otevírací doba (2026):
- květen až 13. září: denně 9:00–19:00
- 14.–30. září: denně 9:00–18:00
- říjen: středa až neděle 10:00–17:00
- listopad až únor: pátek až neděle 10:00–15:00
- březen: pátek až neděle 10:00–16:00
- duben: úterý až neděle 10:00–18:00, od 26. dubna denně 9:00–19:00
- skanzen je od listopadu do března zavřený
- Kontakt: +421 52 432 2422, hradlubovna.sk
Historie Ľubovňanského hradu v kostce
Ľubovňanský hrad postavili někdy po roce 1292 jako pohraniční pevnost mezi Uherskem a Polskem. Od roku 1412 byl celých 360 let, až do roku 1772, součástí polské zástavy a sídlili v něm polští starostové. Za polsko-švédské války tu dokonce ukryli polské korunovační klenoty a v roce 1768 věznili v hradní věži madagaskarského krále Mořice Beňovského.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| po roce 1292 | Vzniká hrad |
| 1412 | Setkávají se tu Zikmund Lucemburský a polský král Vladislav II. Jagello, hrad se stává součástí polské zástavy a sídlem starostů |
| 1553 | Hrad téměř zničí obrovský požár, po přestavbě dostane podobu renesanční pevnosti |
| 1768 | V hradní věži je uvězněn Mořic Beňovský |
| 1833 | V obci Matysová vzniká dřevěný kostelík, který dnes patří k nejcennějším stavbám skanzenu pod hradem |
| 1991 | Hradní kaple je obnovená a slouží k bohoslužbám |
| 2015 | Skanzen se rozrůstá o tři nové domy |
Legenda o vzniku hradu: napínavější než historie
Na břehu řeky Poprad u města Ľubovňa zastavili tři jezdci, aby si odpočinuli. Jejich vůdci, šlechtici jménem Ľubovenský, se to místo tak zalíbilo, že se rozhodl postavit tu hrad. Druhý den ráno bylo všechno, co postavili, pryč. Tak to postavili znovu. A znovu. Každý den. Docela otravné, ne?
Když Ľubovenský zjistil, že místo patří čarodějnici, šel ji požádat o svolení. Souhlasila, ale pod jednou podmínkou: musel jí upsat svou duši. Udělal to a na kopci brzy stál krásný hrad. Jenže teď byl bez duše, a tak se Ľubovenský šel vyzpovídat faráři. Když se čarodějnice o jeho zradě dozvěděla, rozhodla se hrad rozdrtit obrovským kamenem.
V tu chvíli se z nedalekého kláštera rozezněl zvon a čarodějnice přišla o svou moc. Balvan upustila a dodnes ho najdete na břehu Popradu u obce Hajtovka.
Co vidět na Ľubovňanském hradě: šaty princezen a výhledy
Nevynechejte renesanční baštu, tedy vysunutou část opevnění, která usnadňovala obranu hradu děly, ani tři barokní oltáře v hradní kapli. Mě osobně hodně zaujala i místnost trubače s výhledem z výšky 710 m n. m. Pokud vás baví historická móda, podívejte se na svatební šaty na výstavě o princeznách Karolíně a Izabele. Je tu i model celého hradu.
Zaujaly mě podzemní chodby, kde byl mimo jiné příjemný chládek. Objevil jsem tu mučírnu a hradní studnu. Během roku se tu střídají sezonní expozice a výstavy.

Skanzen pod Ľubovňanským hradem
Klenotem skanzenu je řeckokatolický dřevěný kostel z obce Matysová, postavený v roce 1833. Našel jsem tu roubené domy z první poloviny 20. století, ale také kovárnu, mlýn a truhlářskou dílnu. Hodně se mi líbilo, že jsem se tu mohl volně procházet a každý dům si prohlédnout svým tempem. Celý areál má vlastní wifi zdarma, takže jsem všechny fotky poslal mámě rovnou ze skanzenu.
Skanzen je od hradu jen pár minut pěšky a v jeho domech kdysi žili předkové Goralů a Rusínů, horalských komunit z tohoto pohraničí. Jako první skanzen na Slovensku je přizpůsobený i nevidomým, jsou tu informační tabule v Braillově písmu.

Napište ji do komentáře. Pomůže i dalším, kteří se sem chystají.













