Medzilaborce a Warholovo muzeum: rodinné kořeny Andyho Warhola a Údolí smrti u Dukly

Severovýchod Prešovského kraje kolem Medzilaborců je podle mě tichý, zelený a překvapivě málo známý. Podívejte se do Warholovy pamětní síně v Mikové, ke klášteru v Krásném Brodě, na východ slunce z rozhledny Kyčera a do Údolí smrti u Dukly. Před cestou si stáhněte bezplatnou aplikaci Prešov Region Travel Card se slevami a tipy na výlety.

Co vidět v regionu Prešov? Odpověď jsem si před pár týdny jel ověřit sám, na vlastní oči a na vlastních kolech. Prešovský kraj právě spustil Prešov Region Travel Card, digitální turistickou kartu, která v mobilu na jednom místě nabízí slevy, tipy na výlety a přehled akcí v celém kraji, od Tater až po Poloniny. Já jsem vyrazil právě do té druhé části, do kouta Slovenska, o kterém jsem předtím věděl překvapivě málo.

Co vidět v Prešovském kraji podle Milana Bez Mapy

Klasicky jsem z Bratislavy přiletěl do Košic, tam jsem si vyzvedl půjčené auto a zamířil rovnou do Medzilaborců, kde jsem taky bydlel. Už cestou mě překvapilo, jak je tahle část Slovenska tichá a zelená. Ještě víc mě překvapilo, že Medzilaborce jsou od Košic reálně dvě hodiny autem, tedy mnohem dál, než bych podle mapy čekal.

• Tip od Milana Letenky, vlaky i autobusy do Košic porovnáte na Omio. Pokud chcete kraj projet autem jako já, Discover Cars porovnává ceny autopůjčoven podobně jako srovnávače letenek.

@milan_bezmapy+249 000 sledujících

Sledujte mě na Instagramu

Sledovat

Co je Prešov Region Travel Card, jaké slevy nabízí a jak kartu získat

Prešov Region Travel Card je bezplatná mobilní aplikace, kterou letos spustila Krajská organizace cestovního ruchu (KOCR) Prešov Region spolu s Prešovským samosprávným krajem, s podporou slovenského Ministerstva cestovního ruchu a sportu. Je to první karta na Slovensku, která pokrývá území celého samosprávného kraje, od Tater až po Poloniny. Tady je odkaz ke stažení.

V aplikaci najdete slevy a výhody u desítek partnerů, od ubytování přes restaurace až po muzea a wellness centra, k tomu přehled aktuálních akcí a tipy na výlety podle toho, kde zrovna jste. Stáhnete si ji zdarma do telefonu a funguje jako digitální průvodce celým regionem v kapse. Aplikace je dostupná ve více jazycích, takže ji mohou používat i turisté ze zahraničí.

Pamětní síň Andyho Warhola v Mikové, odkud začal příběh do Pittsburghu

Cestu jsem začal v Mikové, malé vesnici, odkud pocházela Júlia Varcholová, matka Andyho Warhola. Dostat se do pamětní síně je trochu složitější: musíte se podívat na otevírací dobu a předem zavolat na telefonní číslo uvedené na webu, aby přišla paní starostka a provedla vás. Počítejte s půlhodinou až třičtvrtěhodinou.

Nejsilnějším místem celé síně je dokument slovenské výtvarnice Petry Toth, která osobně a fyzicky prošla trasu, po níž se Júlia před sto lety vydala z Mikové do Pittsburghu: přes Polsko, Belgii, přístav Dover, Liverpool a newyorský Ellis Island. Je to pěkná zastávka na úvod a rozhodně stojí za to.

Nedávno jsem byl na Ellis Island v New Yorku i já. Existuje databáze předků, kteří přišli do Ameriky za novým životem. Zkuste v ní najít členy své rodiny, je to hodně zajímavé.

Monastýr Krásny Brod, klášter, který třikrát zničili, a pořád stojí

Kousek od Mikové jsem se zastavil u monastýru v Krásném Brodě. Původně jsem si myslel, že jde o jeden z nejzachovalejších klášterů na Slovensku, ale když jsem si to ověřoval, zjistil jsem opak. Klášter, který údajně ve 14. století založil Teodor Korjatovič, během své historie třikrát zničili, poprvé v roce 1603, potom během Rákócziho povstání v letech 1703 až 1711 a nakonec definitivně v roce 1915 za první světové války.

Od té doby z původního chrámu stojí jen ruiny, kterým se říká i „rusnácký Devín“, podle zříceniny hradu Devín u Bratislavy. Baziliáni vedle nich postavili úplně nový monastýr, vysvěcený v roce 2002, a nový chrám z roku 2009. Já jsem tam přijel k večeru a můžu doporučit právě tuhle dobu: při západu slunce to tam vypadá nejkrásněji.

• Tip od Milana Monastýr v Krásném Brodě jsem si nechal na dobu těsně před západem slunce, tehdy je tam podle mě nejkrásněji.

View this post on Instagram

Co vidět v Medzilaborcích

Bydlel jsem přímo v Medzilaborcích a hned v centru mě zaujal velký, pěkný kostel, který městu dominuje. Město ale ve skutečnosti žije jednou postavou, Andym Warholem. Právě když jsem tam byl, znovu otevřeli kompletně zrekonstruované Muzeum moderního umění Andyho Warhola, jediné specializované muzeum tohoto umělce v celé Evropě.

Vzniklo už v roce 1991 z dvanácti děl, dnes jich má přes čtyři sta a k tomu dalších zhruba sto dvacet od autorů jako Keith Haring, Roy Lichtenstein, Jean-Michel Basquiat nebo Banksy. Rekonstrukce trvala tři roky a stála skoro šestnáct milionů eur. Přibyla při ní i pochozí střecha s amfiteátrem.

Přímo před budovou stojí velká plechovka polévky Campbell, přesně taková, jakou proslavil na svých obrazech. A tady je paradox, který mám na takových místech nejradši: sám Andy Warhol nikdy v životě na Slovensku nebyl a na východ Slovenska se už nikdy nevrátila ani jeho matka Júlia. Do Ameriky odešla jako mladá dívka a zbytek života prožila tam.

Socha knížete Laborce v Habuře, patrona celého údolí

Když jsem si chtěl trochu protáhnout nohy, odbočil jsem do nedaleké Habury. Nad vesnicí stojí přes pět metrů vysoká bronzová socha knížete Laborce od akademického sochaře Jána Ťapáka, odhalená v roce 2014. V téměř dvoumetrovém kamenném podstavci je uložená schránka s hlínou ze 106 rusínských obcí, která má symbolizovat jejich jednotu.

Podle legendy byl Laborec slovanský kníže, kterého na přelomu 9. a 10. století pronásledovali staří Maďaři, dopadli ho a popravili na břehu řeky Sviržavy. Ta od té doby nese jeho jméno, Laborec, a podle ní se nakonec jmenují i samotné Medzilaborce.

Východ slunce z rozhledny Kyčera nad Medzilaborcemi

Ráno jsem si přivstal a ještě za tmy vyrazil na rozhlednu Kyčera nad městem. Je to asi hodinový výstup lesem, ale stojí za to, protože z rozhledny je pěkný pohled na východ slunce nad celými Medzilaborcemi. Rozhledna i cesta k ní jsou dobře upravené a příroda kolem je příjemně tichá.

Havaj, slovenská vesnice bez palem a písku

Cestou jsem se zastavil i ve vesnici Havaj, která je takový místní unikát. Jméno má úplně náhodou stejné jako ostrovy v Pacifiku a poprvé se zmiňuje už v roce 1403, tedy dávno předtím, než někdo na Slovensku vůbec věděl, že na druhé straně světa existuje nějaká Havaj. O původu jména kolují dvě lidové legendy, obě spojují slovo s maďarským výrazem pro máslo. Pokud někdo z vás nemá na letenku na tichomořské ostrovy, aspoň k fotce s cedulí Havaj se dá dostat i takhle.

Údolí smrti, místo nejtěžších tankových bojů u Dukly

Nejvíc mě z celého výletu zasáhla návštěva Údolí smrti (Údolie smrti). V údolí potoka Kapišovka, mezi obcemi Kapišová, Kružlová a Nižná Pisaná, se ve dnech 25. až 27. října 1944 odehrály nejtěžší tankové boje celé Karpatsko-dukelské operace. Historici mluví zhruba o jedenácti tisících padlých vojácích na obou stranách, z toho asi o pěti tisících příslušnících Rudé armády.

Místní legenda říká, že se potok tehdy zbarvil krví do ruda. Dodnes tu podél silnice stojí rozmístěné tanky, které připomínají útočící tankovou rotu, a u vjezdu do údolí je velký nápis ÚDOLIE SMRTI, který připomíná ten hollywoodský na kopcích. Je to silný zážitek a dobrá připomínka, že pro některé lidi v Evropě jsou tanky běžnou součástí dne i v roce 2026.

Opálové doly na Slovensku

Poslední zastávkou mého výletu byly opálové doly u obcí Zlatá Baňa a Červenica, které patří k nejstarším opálovým dolům na světě. Těžba tu skončila v roce 1922 a veřejnosti se podzemí znovu otevřelo až v roce 2015, po skoro sto letech ticha. Ve štolách je celoročně stálá teplota jen kolem čtyř až šesti stupňů, proto vám opravdu doporučuji vzít si mikinu.

Právě odsud pochází největší nalezený opál na světě jménem Harlekýn, který je dnes v Přírodovědném muzeu ve Vídni, a opály z Dubníku měla ve své korunovační tiáře i královna Viktorie. Vstupenky je potřeba koupit předem online a parkování u dolu je placené.

• Tip od Milana Do opálových dolů jsem si musel koupit vstupenku předem přes internet a vzal jsem si s sebou mikinu, ve štole je totiž celý rok jen pár stupňů.

Celý výlet mi vyšel i s počasím, což v září na východě není vždycky samozřejmost, a jsem za to rád. Nejvíc mě ale překvapilo, kolik míst na východě Slovenska jsem předtím neznal a jak je ten kraj rozmanitý, od pop artu přes rusínské vesnice až po válečnou historii a opály pod zemí. Jsem rád, že jsem poznal tuhle část Slovenska, kde jsem předtím nikdy nebyl, i díky Prešov Region Travel Card.

Prešovský kraj pokračuje i na Šariši a v Bardejovských lázních

Medzilaborce a Horní Zemplín jsou jen jeden kout Prešovského kraje. Stejně tak k němu patří hrad Šariš ve Veľkém Šariši, který má v kraji nejvíc věží a bašt, jeskyně Zlá diera u Lipovců, soukromá jeskyně v dolomitu se svým vlastním charakterem, kaštel v Krivanech, tedy menší panské sídlo, které si obec postupně opravuje, a Čergov se sedačkovou lanovkou na Lysou a novou naučnou stezkou. A nakonec Bardejovské lázně (Bardejovské Kúpele) se skanzenem a léčivými prameny spolu s historickým jádrem Bardejova zapsaným na seznam UNESCO. Ke každému z nich brzy přibude i samostatný článek.

Cestu po regionu Prešov mi zprostředkovala Krajská organizace cestovního ruchu (KOCR) Prešov Region. Projekt vznikl s finanční podporou Ministerstva cestovního ruchu a sportu Slovenské republiky.

Cestujte!